Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhodování

a) Za relativní jistoty

b) Za nejistoty

 

Rozhodování za relativní jistoty

- Potřebujeme varianty řešení určité situace

- Když jsme schopni varianty jednoduše vytvořit a známe důsledky, které přijetí konkrétní varianty vyvolá, mluvíme o rozhodování za jistoty

- Můžeme použít některé metody usnadňující rozhodnutí

* Porovnání kladů a záporů

* Bodové hodnocení

- Ovlivnit rozhodnutí může i cena

 

Rozhodování za nejistoty

- Nevíme, jaké varianty pro rozhodování vůbec existují a k jakým důsledkům povedou

- Při tomto rozhodování má velký význam intuice

- Existují metody rozhodování:

* „více hlav více ví“ (zásobárna nápadů) – obrací se na spolupracovníky a další lidi z okolí s předpokladem, že někdo z nich bude mít nápad, jak situaci řešit

* Brainstorming (bouře mozků) – má vést k řešení určitého problému ve skupině, zpravidla složené z různých profesí, důležitá je osoba moderátora. Má různé fáze:

a) Seznámení s pravidly

b) Rozcvička – navodíme atmosféru tvůrčího myšlení, moderátor povzbuzuje k hledání netradičních pohledů

c) Předložení problému – důležité je problém nastínit tak, aby moderátor předem nenaznačil cestu k řešení

d) Shromáždění námětů:

· Skupina předkládá náměty, zapisují se, v okamžiku jejich formulace se nehodnotí

· Nastane diskuse, když skočí vedoucí, požádá každého alespoň o 1 nápad

· Nejoriginálnější myšlenky se objevují ve druhé polovině, či poslední polovině, platí stále rovnost, každý smí říci cokoliv

e) Vyhodnocení námětů

* Brainwriting – písemná podoba předcházející metody

 

Motivace lidí

 

Vedení lidí a motivování – Ovlivnění pracovníku, aby byl v čas a dobře splněn vytyčený cíl

Motivace pozitivní Hmotný podmět – finanční odměna

 Morální podmět – pochvala

Motivace negativní  Hmotná

 snížení osobního hodnocení

Morální

a tj. Pokárání

Příliš velká nebo příliš malá motivace, je na škodu

- Abraham Maslow (psycholog) se pokusil o vymezení potřeb člověka a uspořádal to do pyramidy potřeb

 

 

1) Fyziologické potřeby – nejzákladnější potřeby obživy, zajištění rodiny a snesitelných pracovních podmínek

2) Potřeby existenční jistoty a bezpečí – např. určitá jistota pracovního místa, zdravotního a sociálního pojištění pro méně příznivá životní období

3) Sociální potřeby – plynou z mezilidských vztahů na pracovišti, je to např. stát se rovnoprávným členem pracovního kolektivu

4) Uznání a uspokojení z práce – představují společenské postavení a prestiž

5) Seberealizace – znamenají ztotožnění vykonané práce s pocitem osobního rozvoje a společenského uplatnění

 

Manažer by měl umět posoudit úroveň potřeb různých podřízených a využít je pro motivaci

 

 

 

Styly vedení

- Vedení lidí je činnost manažerů

Teorie X – vychází z předpokladu, že podřízený považuje zaměstnání za nutné k obživě, s podnikem ho nespojují žádné sociální vztahy, nemá ambice a vyhýbá se odpovědnosti, dává přednost klidu, vyhýbá se riziku a projevuje pasivní postoj k úkolům → manažer musí dát přesné příkazy a musí neustále kontrolovat

 

Teorie Y – vychází z předpokladu:

- Podřízený má pozitivní vztah k práci

- Dobrý vztah k podniku

- Je aktivní demokratické vedení

- Snaží se o samostatnou a iniciativní práci

- Ochoten podstoupit riziko

 

 

1. Autokratický styl

- Vedoucí sám rozhoduje a dává příkazy svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty

- Detailně a systematicky kontroluje, zda byly splněny jeho požadavky (např. používá se pro armádu)

- Používá teorii X

2. Demokratický styl

- Vedoucí bere ohled na názory svých podřízených, diskutuje o problémech, konečné rozhodnutí dělá sám

- Používá se, pokud podřízení mají zájem o svou práci

- Využívá zejména teorii Y

3. Liberální styl

- Liberální vedoucí nepoužívá přímé řídící příkazy

- Používá se v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s VŠ vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci

- Opírá se o teorii Y

 

 

Co by měl manažer ovládat?

 

Dovednosti:

a) Komunikační – jsou nutné k chápání jiných lidí k jednání s nimi

b) Technické

* Jsou to schopnosti vykonávat a porozumět práci po technické stránce

* Mohou zde být velké rozdíly v jednotlivých oborech

c) Koncepční

* Představivost a analytické myšlení

* Musí být schopen posoudit různé varianty řešení problému, vybrat vhodné řešení

- Manažer se musí většinu dovedností naučit např. ve škole

- Některé jsou vrozené – vznikají výchovou

 

Sociologické a psychologické aspekty vedení

 

Lidé žijí ve skupinách, které jsou spjaty společnými zájmy svých členů, společnými cíli a společným úsilím o jejich uskutečnění. Takovými skupinami jsou např. rodina, žáci třídy, pracovníci dílny, přátelský kroužek, obyvatelé obce, příslušníci národa.

Sociální klima – v každém podniku existuje sociální klima, která je výsledkem působení vzájemných vztahů mezi lidmi a vlivů pracovního okolí, např. způsobu řízení, pracovního prostředí, povahy práce, způsobu odměňování.

Nízká úroveň sociálního klimatu se projevuje velkým množstvím konfliktů mezi lidmi, tísnivou atmosférou, nižší produktivitou práce, horší kvalitou práce apod. A naopak příznivé sociální klima podněcuje i pracovní výkony.

Pro vedení lidí podstatné, že existují vztahy formální, dané především organizací práce, a vztahy neformální. Řízení každé pracovní skupiny je dáno formálními vztahy, v každé skupině existuje formální vedoucí. Neformálním vedoucím je osoba, k níž se soustřeďují sympatie ostatních členů skupiny.

Kontrola

 

Porovnáváme skutečný čas se stavem plánovaným

Na základě kontroly zjistíme příčiny:

odchylky a přijmeme opatření

př. Kontrola ve škole  - Pravidelná kontrola (docházka)

 (pravidelná kontrolní práce)

 - Namátkové kontroly (zkoušení, testy)

kontrola ve firmě nebo podniku

Vstupní kontrola při nákupu materiále průběžná nebo namátková – v průběhu výrobního procesu, aby se včas odhalil vadný výrobek

Vstupní kontrola – kontrola hotového výrobku

Kontrola docházky pracovníků – pravidelné nebo namátkové

Kontrola může být vnitřní a vnější

Vnitřní – kontrola mistra

Vnější – kontrola s hygieny, úřadů

Preventivní kontrola u lékařů

 

- Zjišťuje skutečný stav

- Porovnává ho stavem plánovaných. Sleduje tak např. splnění plánů, ověřuje dodržování norem, pracovní doby, splnění příkazu

- Zjišťuje příčiny, proč se skutečnost odchyluje od předpokladu

Kontrola je zpětnou vazbou pro řídící pracovníky, tzn. Kontrola dává informace o tom, zde bylo dosaženo plánovaných cílů. Výsledkem kontroly tak musí být přijetí příslušných opatření k odstranění odchylek od předpokládaných hodnot, od stanovených cílů.

Dělení podle toho, jak může být kontrola prováděna:

- Úplnou (stoprocentní) – kontrolují se všechny jevy

- Částečnou (výběrovou) – kontrola namátková nebo podle pevného procenta kusů

Dělení podle času:

- Preventivní

- Průběžná

- Následná

 

Vnitřní audit – nestranné prověřování. Často zjišťujeme, zda jsou dodržovány stanovené postupy a podnikové směrnice. Cílem je především udržování disciplíny a dodržování stanovených předpisů. Současně to ovšem nevylučuje operativní reagování na případné nedostatky zjištěné při auditu.

Vnější audit – kontrolované skutečnosti jsou ověřovány nezávislou osobou, která není zaměstnancem daného podniku.

Se závěry auditu v podobě auditorské zprávy by měl být seznámen jednak vedoucí, do jehož kompetence prověřovaný proces spadá, jednak jeho nadřízený. Od vedoucího se očekává, že ke zjištěným nedostatkům vypracuje nápravná opatření, o jejichž podobě a realizaci informuje svého nadřízeného.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář