Maturitní otázka 11.
Májovci, ruchovci, lumírovci, slovní zásoba a její
rozdělení
Atmosféra
doby:
období přibližně 1860-90
po porážce revoluce 1848; období Bachova absolutismu; policejní opatření,
persekuce, významné osobnosti umlčeny (žaláře, vyhnanství – Havlíček, Sabina,
Frič)
60. léta znovuzavedení parlamentní vlády, 1860 císař František Josef druhý
vydal Říjnový diplom - v něm jsou uznána politická práva českého národa a
přislíbena ústava. Rozštěpení národní strany na staročechy (Palacký) a mladočechy (Sladkovský); sílí třídní rozpory v české
společnosti (rolnictvo, dělnictvo); 1867 - dočasný neúspěch české politiky
(rakousko-uherské vyrovnání); vznik Českoslovanské sociální demokracie (1878);
70. a 80. léta 19. stol. zrušení cenzury; boj o rovné volební právo
1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu - heslo Národ sobě, projev síly
národa; vznik Sokola (M. Tyrš);
a) Májovci
název májovci odvozujeme od almanachu Máj, kterým se společně představila mladá
generace básníků a prozaiků roku 1858. Veřejně se tak přihlásila i k odkazu K.
H. Máchy
program:
odvrat od minulosti k přítomnosti (boj proti sociálnímu i národnostními útisku)
snaha o zobrazení skutečnosti (realismus)
lidovost (tvorba pro lid a o něm)
rozhled po evropské kultuře, snaha povznést českou literaturu na světovou
úroveň (dohánění Evropy)
volání po umělecké svobodě
nové formy
vyjadřování:
fejeton, žánrová povídka, společenský román
Jan Neruda
(1834–1891)
narodil se v Újezdských kasárnách na Malé straně; vystudoval akademické
gymnázium a poté se snažil vystudovat práva; studium nedokončil a začal
pracovat jako novinář; ovlivněn smrtí otce, přítele a milenek; Hálkův přítel
poezie
Hřbitovní
kvítí (1858)
vyjádření zklamání a světobolu; nechce harmonizovat; chmurné verše; nebyla
přijata ani kritikou, ani nejbližšími přáteli
Knihy veršů (1868)
trojdílné
1.díl-epická
část-Kniha veršů výpravných; sociální motivy (Dědova mísa, Před fortunou
milosrdných)
2.díl-Kniha
veršů lyrických a smíšených (cyklus Otci, Matičce, Anně)
3.díl-Kniha
veršů časových a příležitostných (Vším jsem byl rád)
Písně
kosmické (1878)
o vztahu člověka a kosmu; optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a
technického pokroku; do básní přenáší zákonitosti pozemského života (láska,
rodina…); humor se střídá s úvahami o umělcích a poznání
úryvek z básně A mluví
člověk
”My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!”
Balady a
romance (1883)
setřel zde rozdíl mezi baladou a romancí, příběhy, pověsti a anekdoty pocházejí
z lidového podání (Romance o Karlu IV, Romance štědrovečerní, Balada česká…)
Prosté
motivy (1883)
tato sbírka
je rozdělena do čtyřech částí podle ročních období; proměny přírody jsou
paralelou s proměnami v lidském životě
Zpěvy páteční (1896)
vyšla posmrtně; národní a vlastenecká lyrika; víra v slavnou budoucnost národa;
forma – žalozpěvy a hymny na téma národního utrpení a odboje
próza
Arabesky (1876)
povídky
zachycující zajímavé postavy z lidového prostředí tehdejší Prahy; kritika
společnosti i sebeironie
Povídky
malostranské (1878)
vrcholný soubor; o životě Malé Strany z dob Nerudova mládí; pronikání
kapitalistických vztahů do strnulého způsobu života; idyla, ve skutečnosti
tragické události; tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné
Trhani (1872)
povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice, tragické osudy
žurnalismus
redaktor Národních listů; psal fejetony (asi 2000); byl literárním kritikem
Vítězslav Hálek (1835-1874)
narodil se na Mělnicku, Nerudův přítel, studium filozofie; jeho život byl
harmonický è psal melodické verše
poezie
Alfred
lyrickoepická skladba; motiv zrazené lásky
Večerní
písně (1859)
sbírka využívající lidové tvory; jeho milostná lyrika vycházela z osobního
prožitku šťastné lásky k dívce; dával důraz na přirozený citový vývoj;
hlavním tématem je láska a jarní krása přírody
V přírodě
obraz rodného kraje, symbolický význam; do poměru dává harmonii a klid proti
lidské společnosti plné rozporů
Pohádky z
naší vesnice (1874)
epická sbírka; pravdivě zobrazuje vesnici
próza
Na statku a
v chaloupce (1871), Pod
dutým stromem (1872)
vesnické povídky; znamenají vrchol jeho prozaického umění; obě mají podobnou
konstrukci - neradostný život, idylické štěstí, chamtivost bohatých, láska a
život v souladu s přírodními zákony u chudých; chce, aby se lidé neposuzovali
podle majetku
Na vejminku (1873)
dotýká se tragických důsledků, k nimž vede zřizování výminku, probouzející v
dětech bezcitnost vůči starým rodičům
Poldík Rumař (1873)
jedna z jeho nejlepších povídek; vypravuje dojemný příběh o podskalském
pískaři, který se obětavě stará o chlapce ženy, kterou kdysi nešťastně miloval;
povídka zdůrazňuje citovou ušlechtilost prostého člověka
žurnalismus
redaktor Národních listů, Květů, Lumíru, Zlaté Prahy
Adolf Heyduk (1835-1923)
napsal více jak 60 sbírek; hlavně o vlastenectví a přírodě
Cimbál a
housle (1876)
sbírka byla citovým vyznáním lásky ke Slovensku; písňová forma veršů, scény ze
slovenského lidového života
Václav Šolc
(1838–1871)
Prvosenky
jediná sbírka, kterou napsal; sociální tematika i oslava venkova, ocenění
významu lidské práce; slovanská myšlenka
Rudolf Mayer
(1837–1865)
V poledne
báseň; sociální balada; monolog bouřícího se topiče, úvahy o pomstě tyranovi
Karolína Světlá (1830-1899)
vl. jménem Kateřina Rottová; příznačný rys její celé další tvorby - ušlechtile
a obětavě mravní poslání ženských hrdinek; objevují se utopistické myšlenky o
lepším světě; umělecky nejvýznamnější součást díla Světlé, její vesnická próza,
je vesměs námětově umístěna do Podještědí; druhá část její tvorby je
z Prahy
pražské
období
Černý
Petříček
První Češka
vylíčení měšťanských rodin, do kterých proniklo národní povstání
Zvonečková
královna
román s historickou tematikou (doba josefínská)
ještědské
období
Kresby
z Ještědí
povídky s jednodušším dějem
Vesnický
román (1867)
vypravuje o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel jako čeledín na
statek a oženil se s ovdovělou rychtářkou; milenka slíbí umírající rychtářce,
že si Antoše nikdy nevezme
Kříž u
potoka (1868)
tento román vypráví o Evičce, která po velkém sebezapření a obětavosti zbaví
rod Potockých kletby, když se zřekne lásky k bratrovi svého muže
Kantůrčice
román výchovného vlivu lásky venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií
podlehl svobodám velkého města a teprve očistným vlivem lásky se mravně obrodí
Frantina
příběh o rychtářce, která potlačila svou lásku a zabila svého ženicha, protože
byl vůdcem lupičů
Nemodlenec
o náboženských lidových proudech v severních Čechách; psychologický rozpor
mezi pomstou a láskou
Gustav Pfleger Moravský (1833-1875)
narodil se na Moravě v početné rodině; autor sociálních románů
Z malého
světa (1864)
román je z prostředí továrních dělníků; autor v románu sleduje vztah českých
lidových vrstev k němcům, avšak drastické scény vykořisťování dělníků ve
smíchovských kartounkách, jejich živoření i živelný odpor, který je vede k
ničení strojů, daly dílu zcela jiné vyznění
Jakub Arbes (1840-1914)
Arbesovy tvorby je romaneto, v Arbesových romanetech vystupují výstřední
hrdinové, kteří se ocitají uprostřed neobvyklých a často až příšerných
scenériích nejhodnotnější částí
sociální
romány
Kandidáti
existence
líčí se v něm skupina mladých idealistů, kteří chtějí uskutečnit myšlenky
utopického socialismu v praxi; jeden z nich se stane později majitelem
průmyslového závodu a dovolí svému příteli, aby zkusil uskutečnit své plány;
pokus byl odsouzen k nezdaru, protože v továrníkovi zvítězí nakonec zištný
kapitalista
Štrajchpudlici
románem měl zachytit pražské dělnictvo před r. 1848; o tiskařských dělnících
romaneta
Ďábel na
skřipci
Svatý
Xaverius
Sivooký
démon
v těchto romanetech triumfuje rozum nad náboženskou vírou
Newtonův
mozek
myšlenka stroje, který by předběhl paprsky světla a ukázal lidstvu minulost; je
použit proti válce
b) Ruchovci
(tzv. škola národní)
jméno podle almanachu Ruch, kolem kterého se sdružili
program:
návaznost na národní obrození
myšlenka slovanské vzájemnosti
zájem o vesnici
Svatopluk
Čech (1846–1908)
narodil se jako syn hospodářského úředníka; chtěl přispět k národnímu
sebevědomí
lyrika
Písně otroka
píseň otroka, která je podbarvena řinčením řetězů; obsahuje 23 básní, které
jsou částečně epické; je to alegorie doby
epika
Evropa
alegorické dílo; vzniká v době sociálního napětí a boje pařížské komuny; Evropa
je loď, která odváží komunanty do vyhnanství; vypukne vzpoura mezi umírněnými a
radikály;
vyhrávají
umírnění; vůdce radikálů vyhodí loď do povětří
Slávie
Slavie je loď, na které se řeší společenské problémy a slovanské vztahy;
ukazuje na nutnost slovanské dohody (země si budou rovny a povede je Rusko);
stoprocentní utopie (české země se měly stát součástí Ruska); Slávie dopluje do
přístavu (vzájemná dohoda)
Hanuman
satira na
globalizaci; opice, která uteče ze zajetí zatahuje mezi opice nové lidské
myšlenky (ukazuje na rychlé přejímání cizích kultur); dojde až k válce
Lešetínský
kovář
příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek
proti německému kapitálu
Ve stínu lípy
oslava českého kraje a rodné země sedm veršovaných veselých i smutných příběhů,
které si sousedi vyprávějí pod košatou lípou
Husita na
Baltu
historická epika; o husitství
satira
Pravý výlet
pana Broučka do Měsíce
zesměšnění a útoky na české měšťáctví
Nový
epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
pan Brouček se v opileckém snu dostane do husitské Prahy, o jeho osudu má
rozhodnout Jan Žižka; kontrast prospěchářství, zbabělosti, bezcharakternosti a
falešného vlastenectví pana Broučka se statečností a odhodláním husitů
Eliška
Krásnohorská (1847–1926)
literární kritička (proti tzv. kosmopolitismu Vrchlického a Lumírovců);
básnířka (intimní a přírodní lyrika, slovanství); libretistka (k Smetanovým
operám Hubička /podle povídky Karolíny Světlé/, Tajemství, Čertova
stěna)
c) Lumírovci
(tzv. škola kosmopolitní)
jméno podle časopisu Lumír
program:
návaznost na májovce
úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň
požadavky umělecké svobody a čistého umění
bohatství obraznosti a forem
Josef Václav
Sládek (1845–1912)
narodil se ve Zbiroze jako syn zednického mistra, dětství na venkově, po
maturitě studium přírodních věd a matematiky, současně však i cizích jazyků a
literatury; studium přerušil odjezdem do Ameriky, kde pracoval jako vychovatel,
učitel a redaktor krajanských novin; jeho život v Americe byl nuzný
(pracoval i na výstavbě železnice); později se stává profesorem angličtiny na
Českoslovanské obchodní akademii a na filozofické fakultě
intimní
lyrika
Básně
Jiskry na
moři
Světlou
stopou
Sluncem a
stínem
sbírky intimní poezie
venkovská lyrika
Selské písně a české znělky
hluboký vztah k přírodě; obrazy vesnice; rolní je brán jako symbol
nezdolnosti
dětská lyrika
zahajuje novou epochu; vědomě bojuje proti moralizovanému a prázdnému
veršování, které dětem stejně nic neřekne; pracoval s písňovou formou
(jeho verše zhudebnila spousta umělců)
Na prahu ráje
obrázky ze života dětí
Zlatý máj
první dětská
sbírka; témata z přírody a dětského a zvířecího života
Skřivánčí písně
oslava
českého dítěte
Zvony a zvonky
velmi výchovné básně např. Lesní studánka
Jaroslav
Vrchlický (1853–1912)
vl. jménem Emil Frída; velký básník; narodil se v Lounech a vystudoval
filozofii; dostal hodně poct; byl profesorem srovnávacích literatur na pražské
univerzitě
lyrika
Eklogy a
písně
Okna
v bouři
báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj - vyjádření smutku;
protikladnost zpovědi; odmítá lásku, ale touží po ní
intimní lyrika; vliv osobního zklamání - životní tragédie - manželská krize a
nepochopení nastupující mladou generací
Strom života
obrazy přírody splývají s obrazy šťastných chvil autorova života; přírodní
lyrika
Má vlast
Písně
poutníka
o budoucnosti národa; láska k českému jazyku; vlastenecká a reflexivní lyrika
Hudba v duši
formalistní lyrika; mnohotvárnost forem, experimentální přístup k básnickým
útvarům u nás dosud neznámým (např. gazel)
epika
Zlomky
epopeje
chtěl zachytit vývoj lidstva od začátku; sbírka epických básní; pokrok vidí ve
zvládnutí hmoty duchem a barbarství kulturou
Selské
balady
působivý obraz selských bojů proti panskému útisku; sociální balady
drama
Noc na
Karlštejně
veselohra; zápletky vyplývají ze zákazu přístupu žen na hrad Karlštejn
Hippodamie
melodramatická tragédie; má tři díly; čerpá z řecké mytologie
Julius
Zeyer (1841–1901)
z francouzsko německé rodiny (vychovatelka byla Češka); hodně cestoval è přinesl do české literatury světovost; měl romantické představy o české
minulosti
Vyšehrad
básnický epický cyklus; části: Libuše, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír;
chtěl promlouvat ke svým současníkům z národních dějin; obraz velké a
smyšlené minulosti posiloval národní sebevědomí
Karolínská epopeja
z Francie; čtyři díly; o Karlu Velikém
Román o věrném přátelství Amise a
Amila
idealistický román o gotické kultuře; ze starofrancouzského prostředí
Jan Maria Plojhar
autobiografický ráz; vyznání k národnímu kolektivu a kritika měšťácké
společnosti; hrdina trpí národní malostí; odchází do Itálie, aby se zotavil ze
zranění při hájení národní cti; láska mu dává štěstí; milenci spolu umírají
Ondřej Černyšev
kladný vztah k Rusku
Tři legendy o krucifixu
náboženská tématika; složeno ze tří legend s obsahem, jak prosťáček prošel
přes útrapy okolí k Bohu
Kronika o sv. Brandanu
z irských mýtů; o putování světce do nebe
Radúz a Mahulena
drama; romantická pohádka podle slovenského námětu; o síle opravdové lásky
princezny Mahuleny k princi Radúzovi, která zachraňuje před mocí zla
Slovní
zásoba a její rozdělení
- slovní
zásobu zkoumá lexikologie
- jádro slovní zásoby jsou termíny, kterými nazýváme ty nejběžnější stavy.
Aktivně ji ovládá
každý. Ostatní slovní zásoba je proměnlivá.
Slovní zásoba
→ pasivní – rozumíme termínům, ale nepoužíváme je
→ aktivní – běžně používané termíny
Slovo tvoří skupina hlásek, výjimečně 1 hláska.
Pojmenování
→ jednoslovná – pouze 1 slovo (niť, pes)
→ víceslovná – označujeme 1 skutečnost více slovy (lední hokej, šicí stroj)
→ frazeologické pojmenování – př. I mistr tesař se někdy utne, Kouká jako kdyby
spadl z višně.
Slovná zásoba obsahuje slova:
→ neutrální, která použije kdokoli v jakékoli situaci (stůl, vlasy, jíst,
umývat), citově neutrální
→ příznaková, která mají nějaké zvláštní zabarvení, zabarvením nebo příznakem
může být
nespisovnost, ze spisovných slov jsou:
- hovorová slova – koukat, holka
- knižní výrazy – udatný/chrabrý, azur, luna, blankyt
- odborné termíny
- historická slova - zanikla skutečnost kterou pojmenovávali (staré zbraně,
povolání)
- archaismy - slova zanikla, byla nahrazena novým slovem
- neologismy - slova která nejsou v češtině ještě zakotvená, uvědomujeme si
cizí původ (laser)
- citově zabarvená - kladně (eufenismus) – zdrobněliny, dětská slova, zjemněná
slova (př. umřel – skonal, zesnul)
- záporně (disfenismus) – hroznou skutečnost říká ještě
hruběji (př. umřel – zdechnul, zkapal)