Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maturitní otázka 17.

5. 2. 2010

Literární avantgarda v 1. polovině 20. století, slovesné kategorie

 

futurismus

-      1. avantgardní směr

-          1908 – Itálie – manifest futurismu (autorem Filippo Thomaso Marinetti )

-          futurus = budoucí

-          směr obrácen k přítomnosti a budoucnosti, obdiv k moderní technice, městské civilizaci

-          futurismus vidí krásu v pohybu, rychlosti, síle a činu → mění se i poezie

-          futurismus se postavil proti tradici a minulosti v umění – rým, rytmus, syntaktická stavba → směr provádí syntaktickou destrukci věty → vytváří tzv. „teorii osvobozených slov“ ( slova jsou skládána bez ohledu na logické vazby a syntaktická pravidla, odstranění interpunkce)

-          futurismus využívá kakofonie (nelibozvučnost – napodobování řinčení strojů, techniky, …)

-          směr se snaží setřít hranice mezi jednotlivými druhy umění (hudba  x  malířství  x  literatura)

 

Filippo Thomaso Marinetti

-          sbírka Osvobozená slova

-          obhajoval fašismus a válku

 

Rusko a futurismus

-          proticarské názory + futurismus

-          po formální stránce podobný italskému futurismu

-          Vladimir Majakovsky – sbírka 150 000 000

 -  sbírka  V .I .Lenin

 

 

kubismus

–        kubus – krychle

-          zasáhl všechny oblasti umění – hl. výtvarnou

-          změna ve vidění reality a zacházení s ní → objekt byl rozkládán na jednotlivé geometrické tvary a poté byl zpětně skládán 

-          obrazy nazírány z několika úhlů

-          ve výtvarném umění – Pablo Picasso

-          v literatuře – prolínání futurismu a kubismu – kubofuturismus – odstranil interpunkci a osvobodil verš → mnohoznačnost (polytematičnost) – volně plynoucí představy, které jsou asociativně spojené ale obsahově různorodé

 

Guillaume Apollinaire (1880 – 1918)

-          propagátor výtvarného kubismu, přátelství s Picassem

-          jeho dílo mělo vliv na celou českou meziválečnou poezii (Wolker, Nezval, Biebl, …)

-          „Alkoholy“  - 1913, sbírka

 - báseň  „Pásmo“ – polytematická báseň ( řada motivů, které jsou propojovány 

                              jeden za druhým, volně plynoucí metafory, …)

                                                         - zážitky z putování Paříží, také Praha

                                                         - volný proud vědomí – vzpomínky na dětství , minulost

                                                         - zážitky z opačného konce světa

-          „Kaligramy“ – 1918, sbírka

   - spojení literárního a výtvarného umění → „obrazové“ básně

 

 

dadaismus a surrealismus

 

a) dadaismus

-          „dada“ – hnutí, r.1916, dadaisté nalezli azyl ve švýcarském Zurichu

                   - reakce na válku, protest proti válečnému mrzačení

                   - protest proti umění, morálce, rozumu, kultuře

-          negace všeho, co je ve světě → nihilismus (nic nemá smysl) – popírání všech hodnot

-          dadaismus odmítá krásu, styl, řád → boj proti všem estetickým pravidlům

-          básnický projev připomíná šíleného schizofrenika, úplného blázna

-          originální postup jak skládat básně – dadaisté rozstříhali noviny na jednotlivá slova, která dali do klobouku → vznik neobvyklých slovních spojení

-          představitelé : Tristan Tzara (pocházel z Rumunska)  a jeho přátelé

-          1919 se dadaisté stěhují do Paříže – zde  získávají další stoupence a obdivovatele (A. Breton, P. Soupaut, P. Éluard, B. Perét)

 

b) surrealismus

-          vznikl z iniciativy T. Tzary a A. Bretona (Tzara chtěl dále pokračovat ve stříhání novin do klobouku, ale Breton chtěl směr dále rozvíjet – studoval medicínu, inspirace Freudem)

-          nevědomí ovlivňuje naše chování (Freud) – surrealisté se snažili si navodit hypnotické stavy, sny, horečnaté stavy, delirium, apod. (v nevědomí – pravá skutečnost)

-          automatický text (automatické psaní) – okamžitý záznam toho, co se člověku odehrává ve vědomí (bez jakékoli kontroly vůle → musí psát rychle – záznam pohybu myšlenek)

-          slovo surrealismus – poprvé použito Apollinairem ve hře Prsy Tiréziovy

-          surrealistická díla:

André Breton a Philippe Soupault -  Magnetická pole

André Breton Nadja

Paul Eluard Veřejná růže

 

 

expresionismus

 

-          v literatuře, výtvarném umění i hudbě

-          1. čtvrtina 20. stol.

-          výra z „exprese“ ( = bezprostřední výraz), ve výtvarném umění – reakce na impresionismus a naturalismus

-          umění má být jen objektivním zachycením vnějšího světa (realismus) a odrazem smyslových dojmů (impresionismus)

-          umění má být přímou expresí toho, co je uvnitř autora – citové reakce

-          hl. pocity úzkosti, obav, strachu

-          mnohdy působí jako výkřik → člověk má pocit, že je ve světě ztracen a že ho ten svět ohrožuje

-          záliba v historickém prostředí a prvcích

 

Německý expresionismus

Johannes Robert Bécher – německý básník, píše dramata i prózu

                                           - sbírka Bratření – lidské společenství, pocit lidské sounáležitosti

                                         

Rakouský expresionismus

Karl Kraus – představitel satiry, sbírka Poslední dny lidstva

Georg Trakl – básník, začíná jako dekadent → vliv na naše básníky (např. Halas), jeho díla překládal Bohuslav Rejnek

 

 

civilismus

 

-          civilis = občanský

-          poezie, výtvarné umění

-          1. čtvrtina 20. století

-          obdiv techniky, moderní doby, strojů, moderních staveb (mrakodrapy  nebo předměty, které člověk dokáže vyrábět)

-          všední skutečnost + obdiv k tvůrčím schopnostem člověka

-          představitelé : Walt Whittman, Emil Verhaeren – Belgičan píšící francouzsky, sbírka Chapadlovitá města

 

 

proletářské umění

 

-          1917 – bolševická revoluce v Rusku

-          tvůrčí síla je v kolektivu, skupině, davu → autor mluví za celý kolektiv

-          smyslem umění je změnit svět (např. revolucí)

-          proletářské umění je revoluční, kolektivní, optimistické

-          psáno jako agitace (agitační, tendenční)

-          v naší literatuře – Jiří Wolker

 

 

Předchůdci moderní prózy 20. století

 

-          ubývá dějovosti, do popředí – subjektivní dojmy autora

-          vyprávění v ich formě, prolínání časových rovin

-          využívání podtextů – některé informace se zamlčují – autor nechává čtenáře si domýšlet

 

Marcel Proust (1871 – 1922)

 

-          francouzský prozaik

-          nemocný (astmatik, žil v izolaci → uzavřenost, izolace)

-          zájem o literaturu, stranil se společnosti

-          román Hledání ztraceného času – 7 dílů, rozsáhlý, autor ho psal 13 let

                                                           - 2 základní roviny  a) subjektivně-psychologická (vykresluje se

vnitřní život hrdiny, mísení jednotlivých časových rovin, hlavní metoda – vnitřní monolog (proud vědomí) = záznam toho, co nám v okamžité chvíli proudí hlavou → na papír bez souvislostí), nápadná dlouhá souvětí, jedna věta je často na několika stránkách → autor se zabývá detaily, odbočuje, syntaxe je přerušovaná

                                                                                            b) společensko-analytická

                          

 James Joyce (1882 – 1941)

 

-          zprvu básník, realistické povídky (drsné, naturalistické), pocházel z Dublinu

-          Dubliňané (1914) – realistické povídky z irského prostředí

-          hl. román  Odysseus (1922) – moderní román, zachycuje 24 hodin

                                                    - travestie – zesměšňuje témata, převléká je do banálního šatu ( x 

                                                                        parodie)

                                                    - travestie na Homérův epos Odyssea  (zachycuje všední den jednoho 

                                                      prostého občana, který se dostává do různých situací – hlavní 

                                                      metodou je opět proud vědomí)

                                                   -  mísí se řada motivů – např. hra se slovy – narážky, hříčky, 

                                                      vulgarismy, nesmysly, přeřeknutí, mnohotvary → román byl 

                                                      zakázán

 

 

 

Německy píšící autoři v naší zemi

 

Franz Kafka (1883 – 1924)

 

-          narozen v Praze, umírá v Německu

-          měl tuberkulózu

-          spisovatel žijící v Praze, židovského původu, psal německy

-          osamělý po všech stránkách, napjatý vztah k otci (otec byl obchodník)

-          vystudoval německé gymnázium a poté právnickou fakultu

-          po škole – úředník (pracovník v pojišťovně) – pilně pracoval, ale i zde osamění (doma psal celou noc)

-          osamělý také v literatuře – pocit izolace, osamění i odcizení v životě a díle

-          jeho životem prošly 4 ženy, ale zůstal svobodný, literární inspirací mu byla Felice → dílo Dopisy Felice (zde se jí omlouvá, že jeho životem je psaní a nemohl by být dobrým manželem)

-          za jeho života vyšlo několik povídek, zbytek vyšel posmrtně (povídky, 3 nedokončené romány)

-          povídky : Proměna (hrdinou je mladý člověk Řehoř Samsa – jednoho dne se promění v nestvůrný obrovský hmyz, pro rodinu je Řehoř nepostradatelný – nese veškerou zodpovědnost za rodinu, nemůže žít a umírá – rodina se začíná starat sama o sebe – on zahyne pod postelí)

-          Popis jednoho zápasu, Ortel, Šakali a Arabové, V kárném táboře, Umělec v hladovění – další povídky

-          Aforismy – sbírka aforismů (aforismus – krátká výpověď založená na kontrastu)

-          přáním Kafky bylo, aby všechny jeho rukopisy byly zničeny, ale Max brod se zasloužil o jejich vydání – často musel Kafkovy poznámky přepsat

-          Kafkovy romány vyjadřují odcizení a absurditu lidského života

-          román  Nezvěstný (Amerika) – hrdinou je chlapec (16 let) Karel Rossemann, který je sveden služebnou – rodina ho odepíše → jede za strýcem do Ameriky a tam hledá smysl svého života ( v této příhodě se objevuje napjatý vztah mezi otcem a synem)

-          román Zámek – hl. hrdina – zeměměřič K. chce nastoupit do zámeckých služeb, ale pro byrokratickou hradbu se nemůže do zámku dostat, nakonec zemře

-          román Proces – Josef K., 31 let, bankovní úředník – jednoho dne je mu řečeno, že je obviněný a musí počítat s následky – trápí se celý rok – po roce je mu oznámeno, že je odsouzen k hrdelnímu trestu a je zabit jako pes

 

Franz Werfel (1890 – 1945)

-          psal prózu, dramata, básně

-          narozen v rodině továrníka

-          román Píseň o Bernadetě

-          vzal si nežidovskou manželku, když se dostali do USA – začala se k němu chovat špatně kvůli jeho židovskému původu

 

Reiner Maria Rilke (1875 – 1926)

-          novoromantický básník

-          začíná psát v Čechách, do 5 let byl oblíkán jako holčička

-          absolvoval vojenskou školu

-          píše verše

-          sbírka básní Úlitby bohům – symbolistická dekadentní poezie

-          sbírka básní Kniha hodinek – básně spíše jako modlitby, duchovně orientována

-          sbírka Sonety Orfeovi – umění překonává i smrt

 

Gustav Meyrink (1868 – 1932)

-          židovský původ, žil v Praze, narozen ve Vídni

-          román Golem – magické prostředí města, genius loci (magická atmosféra města)

-          dokázal vystihnout starobylou, magickou atmosféru Prahy

-          jeho matka byla herečka, otec ministr – nucen postarat se sám o sebe, měl bankovní kancelář

-          zajímal se o okultismus, četba démonických románů

-          poté do ciziny – Mnichov, v Praze žil 25 let

 

Egon Ervín Kisch (1885 – 1948)

-          Němec žijící v Praze, píše německy, reportér, novinář – přezdívka „zuřivý reportér“

-          autobiografie Tržiště senzací

-          v 1. světové válce píše reportáže, poté do Prahy, po vypuknutí 2. sv. války – do Ameriky

-          člen komunistické strany ve 3 státech

 

 

Pozn. Adalbert Stifter – žil cca 100 let před 2.pol.19.stol, pocházel z německé rodiny, Šumava

                                    - román Vítek – problematika česká i německá, situováno do Prahy

2.

 

TRADIČNÍ PROUDY (POZDNÍ REALISMUS)

 

Francie

 

Anatole France (1884 – 1924)

-          nositel Nobelovy ceny

-          vývoj od konzervatismu přes anarchismus k sociální poezii

-          velký kritik měšťácké společnosti

-          román Ostrov tučňáků – parodie na francouzské dějiny a život měšťácké společnosti

-          román Historie našich dnů

 

Romain Rolland (1866 – 1944)

-          nositel Nobelovy ceny

-          zanícený znalec hudby

-          psal životopisy ( např. o Beethovenovi)

-          románová epopej Jan Kryštof

-          psychologicky orientovaný román Okouzlená duše

-          Dobrý člověk ještě žije – příběh venkovského života, román

-          novela Petr a Lucie – protiválečná novela se shakespearovským námětem (osamělý Petr, syn z měšťanské rodiny, se setkává s dívkou Lucií)

 

Henri Barbusse (1873 – 1935)

-          protiválečný román Oheň – naturalistické vylíčení života v zákopech, 1. světová válka, syrovostí byl tento román inspirací pro další válečné romány

-          román Peklo navazuje na Oheň

 

André Gide (1869 – 1951)

-          hl. prozaik, pravicově zaměřený autor

-          Imoralista – román ovlivněný Nietzschem (silný jedinec, smyslem života je požitek)

-          Penězokazi – román

 

Louis Aragon (1897 – 1982)

-          levicově zaměřený autor

-          román Velikonoční týden

-          Aurelián

 

André Maurois (1885 – 1967)

-          dějiny Francie a Anglie

-          životopisy významných osobností (Byron, Fleming, …)

 

François Mauriac (1885 – 1970)

-          nositel Nobelovy ceny

-          katolicky orientované romány

-          hledání východiska z meziválečné „krize hodnot“ v obrození ideálů křesťanského humanismu

-          v románech – boj duše a těla – víry a chutě užívat si

-          romány psychologicky laděné, obrácené do nitra postav

-          román Polibek malomocnému

-          román Klubko zmijí

 

Antoine de Saint Exupéry (1900 – 1944)

-          působil jako letec,  reportér

-          jako válečný letec sestřelen německým letadlem

-          filosofická pohádka Malý princ (pilot, který havaroval na Sahaře potkává prince z daleké planety, který miluje květinu)

-          román Země lidí

-          soubor povídek Válečný zajatec

 

Gabriel Chevallier (1888 – 1972)

-          humorista

-          Zvonokosy – román, několik dílů, zachycuje osudy obyvatel malého francouzského městečka

 

Henri Charriére (1906 – 1973)

-          Motýlek – román

   - věznění Francouze v trestanecké kolonii ve střední Americe, autobiografické momenty, 

                        nezdolná touha po svobodě

 

 

Německo

  -          složitá situace po obou válkách

-          protiváleční a protinacističtí autoři

 

Heinrich Mann (1871 – 1950)

-          Profesor Neřád – román, 1905

 -  obraz  německého myšlení a poměrů na přelomu století, satira na císařské 

                                   Německo

                                -  zfilmováno – film „Modrý anděl“

                                -  gymnaziální profesor Raat se při slídění za studenty seznamuje se zpěvačkou 

                                   nejnižší kategorie, ožení se s ní a sám mravnostně upadá

 

Thomas Mann (1875 – 1955)

-          nositel Nobelovy ceny

-          stejně jako jeho bratr emigruje do USA

-          snaha o zobrazení německé společnosti

-          Buddenbrookové – kronika měšťácké rodiny spějící ke krachu

-          Doktor Faustus – filosoficky zaměřený román, přítel vypráví o hudebním skladateli, motivy Fausta + společenské a politické poměry v Německu

-          Kouzelný vrch

-          Josef a jeho bratři

 

Lion Feuchtwanger (1884 – 1958)

-          židovský spisovatel, emigrace do USA

-          především historické romány se židovskou tématikou

-          román Žid Süss – bohatý finančník se dostane až k oprátce

-          Židovská válka

-          Židovka z Toleda

-          Lišky na vinici – román o poměrech ve Francii

-          Falešný Nero – román o Hitlerovi

-          Bláznova moudrost – román o Rousseauovi

 

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)

-          narozen v Osnabrücku

-          patří ke generaci, která se v letech dospívání ocitla na frontách 1. světové války = tzv. „ztracená generace“ (ztráta iluzí, perspektiv, smyslu života, …)

-          pacifismus

-          emigroval do Švýcarska, poté do USA

-          Na západní frontě klid  ( „Pokus podat svědectví o generaci zničené válkou, i když unikla jejím granátům“) – román 1929, Pavel Bäumer se pod vlivem nacistické propagandy a fanatismu svého profesora spolu se spolužáky dobrovolně přihlásí do armády (po výcviku plném šikany se dostává na západní frontu a v říjnu 1918 padne)

-          válka popisovaná s přesností a smyslovou názorností, degradace přirozených hodnot člověka

-          další romány: Tři kamarádi, Černý obelisk, Jiskra života, Cesta života, Vítězný oblouk, Čas žít čas umírat, Miluj bližního svého, nebe nezná vyvolených, Noc v Lisabonu

 

Herman Hesse (1877 – 1962)

-          nositel Nobelovy ceny

-          román Stepní vlk – krize intelektuála na sklonku rozpadu klasické kultury, rozdvojení člověka i světa , zpochybnění všech tradičních hodnot

 

Bertold Brecht (1898 – 1956)

-          dramatik

-          levicově zaměřený

-          jeden z nejvlivnějších dramatiků 20. století

-          emigrace do USA, po válce návrat do Německa

-          založil v Berlíně vlastní divadlo (v něm realizuje principy „epického divadla“ – divák je vtažen do děje, ale ne citově – důležité aby divák odcházela chladným rozumem uvažoval o dané problematice – do hry vkládány komentáře, songy apod. aby byl divák trochu vzdálen od děje)

-          Žebrácká opera – nové zpracování anglického dramatu (John Gay)

-          Matka Kuráž a její děti – drama podle německé prózy, osudy markytánky jdoucí s vojskem

-          Strach a bída třetí říše – drama o situaci v Německu, reakce různých vrstev na nacismus

-          Kavkazský křídový kruh – drama

-          Zadržitelný vzestup Artura Unie – drama o anšlusu Rakouska

 

Arnold Zweig (1887 – 1968)

-          Velká válka bílých mužů- rozsáhlý protiválečný cyklus

-          Spor o seržanta Gríšu – osudy ruského zajatce v 1. světové válce, kritika nesmyslného vojenského drilu

 

 

Rakousko


Stefan Zweig (1881 – 1942)

-          zájem o psychologii

-          emigrace do Brazílie – tam nakonec sebevražda

-          Amok – román, popis psychopatologických stavů

-          Netrpělivost srdce –román, vztah německého poručíka a postižené dívky

 

Karel Kraus (1874 – 1936)

-          Poslední dnové lidstva- knižní drama

 

Robert Musil (1880 – 1942)

-          Muž bez vlastností – román, rozklad Kakánie (ironický název Rakouska-Uherska), kritika

-          Zmatky chovance Törlesse – novela

 

Rusko

 

Leonid Andrejev (1871 – 1919)

-          expresionistické povídky

 

Isaak Babel (1894 – 1941)

-          židovský původ, smrt v gulagu

-          Rudá jízda – soubor 36 povídek, záznam poválečné a porevoluční doby v Rusku, tažení Rudé armády proti intervenci

 

Ivan Alexejevič Bakunin (1870 – 1953)

-          nositel Nobelovy ceny, prozaik, básník, překladatel

-          pocházel ze šlechtické rodiny

-          emigrace do Francie

-          soubor povídek Temné aleje

-          autobiografický román Život Arseněvův

 

Jevgenij Zamjatin (1884 – 1937)

-          My – anti utopie, vzpoura proti plně organizované společnosti čele s Dobroditelem – potlačena – nařízeno totální štěstí

 

Michail Bulgakov (1891 – 1940)

-          původním povoláním lékař

-          předchůdce magického realismu

-          román Mistr a Markétka – nepochopitelné, fantastické, hrůzostrašné události)

                                               - láska Mistra a Markétky

                                               - prolínání fantazie a reálna umožňuje odhalovat skutečné vlastnosti lidí 

                                                 a světa, problematika boje dobra se zlem, satira

 

Maxim Gorkij (1868 – 1936)

-          představitel socialistického realismu

-          zastánce revoluce, ale smysl pro spravedlnost a soucit s lidským utrpením → přežívá jen díky přátelství s Leninem

-          nakonec emigruje, ale po Leninově smrti se vrací a stává se z něj otrok režimu – přesto je nakonec Stalinem zavražděn

-          sociálně kritický román Matka

-          autobiografická trilogie Dětství, Do světa, Moje university

 

Ilja Erenburg (1891 – 1967)

-          světoběžník

-          autobiografie Lidé, roky, život

 

Michail Alexandrovič Šolochov (1905 – 1984)

-          nositel Nobelovy ceny

-          socialistický realismus

-          román Rozrušená země(kolektivizace ze sovětského pohledu)

-          Tichý Don – román o kozácích

-          Osud člověka – novela (hl. hrdina Andrej Sokolov je zajat Němci, ale podaří se mu uniknout a po mnoha peripetiích se vrací do boje, nakonec se ujímá malého chlapce), jedna z prvních pokusů o rehabilitaci zajatců

 

Alexej Tolstoj (1882 – 1932)

-          rozporuplná postava, tzv. „Rudý hrabě“

-          emigrace do Paříže, pak návrat do Ruska a propagace režimu

-          románová trilogie Křížová cesta – 1. díl napsán v emigraci → antibolševický – pak přepracován a doplněn dalšími díly, které zavedou hrdinky do náruče Lenina

 

Anglie

 

Gilbert Keith Chesterton

-          píše detektivní povídky, tzv. „chestertonky“, které byly rychle překládány do češtiny

-          detektiv – otec Brown

-          soubor povídek Povídky otce Browna

-          román Létající hospoda

 

John Galsworthy (1867 – 1933)

-          románový cyklus Sága rodu Forsythů – 4 generace bohaté měšťanské rodiny, obraz společnosti, kritika  x  laskavý humor

 

George Bernard Shaw (1856 – 1950)

-          nositel Nobelovy ceny

-          inteligentní, vtipný, bystrý – mnoho vtipných citátů

-          v díle – satira, ironie, kritika, paradoxy

-          na scéně vytváří situaci pro konfrontaci názorů

-          dramata Caesar a Kleopatra, Jana z Arcu

-          drama Pygmalion (inspirace Ovidiovými Proměnami) – profesor Higgins, prostá květinářka Líza

-          Živnost paní Warrenové, Zpět k Netuzalému

 

Herbert George Wells (1866 – 1946)

-          chemik, zájem o biologii a budoucnost

-          sociálně vědecká a utopická literatura

-          romány Stroj času, Válka světů

-          filosofický spis Moderní utopie

 

Rudyard Kipling ( zemřel 1936)

-          dlouho žije v Indii

-          román Kniha džunglí

 

USA

 

-          vychází z anglického realismu a postupně se odpoutává

-          naturalistické prvky, sociální kritika, vrchol předválečné doby – 30. léta

 

Theodore Dreisser (1871 – 1945)

-          americký naturalismus – inspirace Zolou, Darwinem

-          člověk jako determinovaný jedinec – ano či ne ?, úvahy o povaze jedince

-          román Americká tragédie – mladý muž zabije svoji milenku z nízkých kruhů aby mohl získat dívku z vyšší společnosti a tedy bohatství, kariéru, … → končí na elektrickém křesle, tragický konec

 

Sinclair Lewis (1885 -  1951)

-          z lékařské rodiny

-          Arrowsmith – román o lékaři, který se dostane na tropický ostrov, aby zkoumal tropické nemoci – rozhodování mezi zájmy vědy a zájmy nemocných

-          Babbit – román o obchodníkovi, kritika měšťácké společnosti

 

Upton Sinclair

-          Džungle (Jatka) – naturalistický román o jatkách

 

 

John Steinbeck (1902 – 1968)

-          nositel Nobelovy ceny

-          nejdříve se životem jen tak protloukal

-          Kalifornie

-          Pláň Tortilla – 1. úspěšný román, tuláci putující Amerikou

-          Hrozny hněvu – román 1939, zkrachovalá rodina farmářů putuje z Oklahomy do Kalifornie (těší se, že tam získají půdu, což se ale nepodaří a končí jako dělníci)

-          O myších a lidech – román, duševně zaostalý Lenny (když Lenny nechtěně zabije farmářku, je zabit svým přítelem)

 

Ernest Hemingway (1898 – 1961)

-          asi nejslavnější americký autor, nositel Nobelovy ceny

-          z lékařské rodiny

-          novinář, prozaik, účastník obou světových válek

-          příslušník „ztracené generace“

-          pocity zklamání, prázdnoty

-          hrdinové – dobrodružný život, mezní situace

-          má rád lov, box, dostihy, …

-          styl – úsečný, pozorovatelský, objektivní, …

-          „metoda ledovce“ – řekne jen něco, zbytek si čtenář odvozuje sám

-          mistr povídky

-          Zelené pahorky africké – sbírka povídek, Sněhy na Kilimandžáru  - povídka

-          propadl alkoholismu, spáchal sebevraždu

-          Fiesta – román, 1926, voják, který je ve válce zmrzačen a nemůže žít milostným životem

-          Sbohem armádo – román, 1929, láska zraněného amerického vojáka (Frederick Henry) a anglické zdravotní sestry Kateřiny, nakonec Kateřina umírá po porodu, chvíli po dítěti

-          Komu zvoní hrana – román, 1940, španělská občanská válka, zraněný Robert Jordan chce zachránit svou družinu a obětuje se pro ni)

-          Stařec a moře – novela, 1952, podobenství o zápasu člověka s přírodou a o jeho síle ( rybář Santiago chytí obrovskou, životní rybu, kterou nedokáže vytáhnout na palubu → sežerou mu ji žraloci a přiveze jen kostru)

 

William Faulkner (1897 – 1962)

-          Nobelova cena, 1949

-          jižanské prostředí, problémy této společnosti

-          Sartoris – román, 1. světová válka

-          Divoké palmy – 2 části (milostný vztah, příběh dezertéra, který zachrání ženu a dítě z řeky – ale je mu zvýšen trest), volná kompozice, zdánlivě nelogické řazení věcí → moderní prvky v literatuře

 

 

John Dos Passos (1896 – 1970)

-          trilogie USA – užívá prostředky moderní prózy – postavy, vnitřní monology, filmová technika

 

Eugen O´Neille

-          Nobelova cena

-          moderní drama v Americe

-          divadelní hra (1931) – Smutek sluší Elektře – tragédie, 3 díly, inspirace Aischylem, modernizace tradična – přeneseno do současnosti

 

Slovesné kategorie

SLOVESNÉ TVARY

a) určité (finitní) - vyjadřují osobu, číslo čas, způsob, slovesný rod a vid = tvary oznamovacího rozkazovacího a podmiňovacího způsobu

x neurčité (infinitní) - přechodníky, infinitiv, příčestí minulé a trpné

b) jednoduché - jen tvar plnovýznamového slovesa

- aktivní tvary: indikativ prézenta (oznam. zp. času přítomného), futurum sloves dokonavých, imperativ, přechodník přítomný a minulý, příčestí minulé a trpné, infinitiv

x složené - obsahují navíc pomocné sloveso

- indikativ préterita (oznam. způsob času minulého), futurum sloves nedokonavých, tvary opisného pasiva, kondicionál přítomný a minulý, pasivní tvary přechodníků, infinitiv pasivní

- všechny tvary se tvoří od slovesných kmenů: Přítomný kmen (nes-e, pros-í), minulý kmen (nes-l, prosi-l), infinitivní kmen (nés-t, prosi-t)

 

MLUVNICKÉ KATEGORIE SLOVES

1) osoba

® mužská

® ženská

® střední

2) číslo

® jednotné (singulár)

® množné (plurál)

- u sloves může docházet k posunu u kategorie osoby a čísla:

® autorský plurál (”mykání”) - místo osoby singuláru použití osoby plurálu (přejdeme k výkladu - myšleno jako že já přejdu k výkladu

® plurál majestikus - slavnostní styl hlavně panovníků (my Karel IV.)

® ”vykání” - zdvořilostní styl

® ”onkání” - již archaismus (Šel domů ! - myšleno jako Jdi domů !)

® ”onikání” - vyjadřuje společenskou nadřazenost; již také archaismus (Co ráčí poroučet ? - myšleno

jako Co (vy, ty) poroučíte ?)

3) způsob

 ® oznamovací (indikativ) - mluvčí oznamuje reálný děj a to v jakémkoli čase

® rozkazovací (imperativ) - rozkaz; užívání pouze u 2. osoby jednotného čísla a u 1. a 2. osoby čísla množného

® podmiňovací (kondicionál) ® přítomný (šel bych); minulý (bych byl šel)

4) čas

® přítomný (present)

® budoucí (futurum)

® minulý (preteritum)

5) rod

® činný (aktivum) - podmět vyjadřuje činitele ((já) píši úkol)

® trpný (pasivum) - podmět vyjadřuje cíl děje (úkol je psán)

6) vid

® dokonavý - děj byl/je/bude ukončen (přiběhl/přiběhne)

® nedokonavý - děj stále probíhal/probíhá/bude probíhat (běžel/běží/bude běžet)

7) třída a vzor - určujeme pět tříd, a to podle koncovek

® I. třída - koncovka -e - nese, bere, maže, peče, umře

® II. třída - koncovka -ne - tiskne, mine, začne

® III. třída - koncovka -je - kryje, kupuje

® IV. třída - koncovka -i - prosí, trpí, sází

® V. třída - koncovka - dělá

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář