Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. Trh a tržní mechanismus

11. 5. 2010

Trh a tržní mechanismus

 

Ekonomie – je věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti viděných v jejich celku

 

Ekonomické subjekty:

a) Domácnosti – jsou příjemci důchodu a tyto důchody vydávají na nákupy statků a služeb, nabízejí práci

b) Firmy – organizují podnikání, nabízejí statky a služby, poptávají práci

c) Vláda – zasahuje svou činností do ekonomiky, nakupuje statky a služby, je významný zaměstnavatel, investuje, vydává zákony, předpisy, normy

 

Členění ekonomie

Mikroekonomie – popisuje chování jednotlivých subjektů na trzích

Makroekonomie – zabývá se chováním ekonomiky jak celku

Mezinárodní ekonomie – zabývá se mezinárodními ekonomickými souvislostmi

 

 

Statky, užitečnost, vzácnost

- lidé ke svým činnostem používají předměty, které vytvořila příroda, nebo vyrobili lidé. Vše, co lidé používají, považují za užitečné

- užitečnost je vhodnost předmětu k nějaké chtěné činnosti člověka. Užitečné předměty nazýváme statky. Mohou být:

a) volné – jejich množství převyšuje spotřebu (voda, vzduch)

b) vzácné – jsou dostupné v omezeném množství

- lidská práce, většina surovin i výrobních zařízení jsou vzácné → výrobky jsou vždy vzácné statky. Lidé dokážou vzácnost snižovat

 

Dělba práce

- znamená specializaci účastníků výbory na jednotlivé pracovní činnosti nebo operace

1) přirozená dělba práce – historicky první rozdělení pracovní činnosti mezi muže a ženy

2) společenská dělba práce – lidé se rozdělili na zemědělce a pastevce, později se oddělila řemesla

3) dělba práce v pracovních operacích – založená na technickém rozvoji, vznikla s manufakturní výrobou

4) mezinárodní – dělbu práce můžeme posuzovat také z hlediska územního, dělbu práce podmiňují nejen schopnosti lidí, ale i přírodní a klimatické podmínky

 

Ekonomické problémy, systémy

 

1) co a kolik toho vyrábět

2) jak vyrábět

3) pro koho vyrábět

- každá ekonomika řeší tyto 3 problémy, rozdíly jsou v tom, jakými mechanismy jsou tyto problémy řešeny

- rozlišujeme ekonomiky:

a) zvykové – až na výjimky patří do minulosti (zvyky, tradice)

b) plánované – základem řešení problému byl plán sestavovaný centrálními orgány

c) tržní – vyvinuly se do současné podoby za několik století

d) smíšené – obsahují prvky trhu, příkazu, zvyku a plánu

 

 

Trh

- veškeré subjekty se setkávají na trhu, rozlišujeme trh statků a služeb, trh práce a finanční trh

- je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou

- na trhy vstupují ekonomické subjekty

- dělí se:

Ø trh práce

Ø trh statků a služeb

Ø trh finanční

- na trhu se sjednává cena = informace o nákladech na získání daného statku, spotřebitel se na základě ceny rozhoduje, zde koupí nebo ne, cena je informace o zisku – podnikatelé na základě ceny vypočítávají své výnosy a rozhodují se co vyrábět, aby měli vyšší zisk

- funkce trhu:

1) trhy přenášejí informace prostřednictvím cen

2) trhy podceňují ekonomické činnosti

3) rozdělují důchody (mzdy)

 

Poptávka

- je množství zboží, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za určitou cenu


- proč je tvar poptávkové křivky klesající?

1) Je-li důchod daný, mohou za něj při nižších cenách koupit větší množství. Této příčině klesající poptávky s rostoucí cenou říkáme důchodový efekt

2) Při zvýšené ceně lidé mění strukturu své spotřeby, sníží podíl zdraženého výrobku a zvýší podíl jiných. Tomuto jevu říkáme substituční efekt

- Jiné faktory ovlivňující poptávané množství:

1) Změny cen jiných zboží

a) Komplementy – takové zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se současně s ním (auto, benzín)

b) Substituty – zboží, které může nehradit zkoumané zboží (rohlík, chleba)

2) Změny úrovně důchodu

3) Změny v preferencích lidí - móda, reklama, zájmy

4) Počet kupujících

- Poptávková křivka vyjadřuje závislost poptávkového množství na ceně při ostatních faktorech neměných

-  Změní-li se některý z dalších faktorů, původní křivka ztrácí platnost a vzniká nová

 

 

Nabídka

- Je množství zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni dodat na trh za určitou cenu


 

- Proč má nabídková křivka stoupající tvar?

1) Výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby (při zvýšení ceny sledovaného výrobku zvýší jeho podíl a sníží podíl jiných)

2) Do odvětví vstoupí noví výrobci – ti, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli vyrábět

- Faktory působící na nabízené množství:

1) Náklady na výrobky na jednotku produkce, ty se mění vlivem:

a) Cen vstupu (suroviny, materiál)

b) Technického pokroku (zlevňuje výrobu)

2) Ceny alternativních výrobků – výrobky, které může výrobce vyrábět s danými zdroji (zemědělec – ječmen, kukuřice)

3) Změna výrobních podmínek – výkyvy počasí, nedodání plynu, ropy

 

- Posuny křivky nabídky

* Nabídková křivka vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně za předpokladu, že ostatní faktory jsou neměnné

* Změní-li se některý z jiných faktorů, ztrácí původní křivka platnost a vzniká nová

 

Vzájemné působení poptávky, nabídky a ceny

 


 

Rovnováha znamená, že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat = množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit

 

Přizpůsobování trhu rovnováze

1) Na trhu je nedostatek (poptávka > nabídka)

* Výrobci začnou zvyšovat cenu a zároveň další vstoupí do odvětví

* Někteří kupující budou od koupě ustupovat

2) Přebytek zboží (nabídka > poptávka)

* Výrobci začnou snižovat ceny a někteří odstupovat z odvětví → snižování nabídky

* Kupující budou zvyšovat poptávky → snižování cen

 

Změny rovnováhy

- Ke změně rovnovážné ceny o množství dochází, když jiné faktory posunou poptávkovou křivku případně obě

 

 

 

Struktura trhu

- Souhrn podmínek charakterizující daný trh, sledujeme:

* Počet firem

* Velikost firem

* Povaha výrobku

* Podmínky vstupu do odvětví

 

Dokonalá konkurence

- Na strhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá výrazný podíl na trhu → žádná firma nemůže výrazně ovlivnit cenu → firma v dokonalé konkurenci je příjemcem ceny

- Výrobek je stejnorodý – spotřebiteli je jedno, od které firmy výrobek pochází, jeho vlastnosti jsou stejné

- Vstup do odvětví je snadný

 

Nedokonalá konkurence

1. Monopol

* Taková tržní struktura, kdy jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví, výrobek je jedinečný (jiné firmy jej nevyrobí)

* Vstup do odvětví je nesnadný – firma je chráněna před novými konkurenty, např. státem, má patent, tradici, vysoké vstupní náklady Monopolní firma hledá takový objem produkce a cenu, při níž by maximalizovala zisk

2. Oligopol

* Je charakterizován malým počtem firem, z nichž některé mají významný podíl na trhu → mohou ovlivňovat cenu

* Výrobek může být stejnorodý nebo různorodý

* Vstup do odvětví předpokládáme snadný, i když se mohou vyskytnout bariéry

* V praxi mohou firmy postupovat ve shodě – blízké monopolu, nasadí ceny a nekonkurují si nebo se předstihují ve snižování cen → cenová válka

3. Monopolistická konkurence

* Větší množství malých nebo středních firem, vstup i výstup z odvětví je snadný, ale v jednom se liší, výrobek je diferencovaný (výrobek každé firmy má poněkud odlišné vlastnosti, charakteristické s danou firmou)

* Odlišné vlastnosti vytvářejí zvláštní situaci na trhu:

Ø Výrobky různých firem jsou do jisté míry zaměnitelné → vytvářejí své oddělené trhy (pokud jsou spotřebitelé věrni jedné značce (

Ø Na druhé straně jsou různé značky blízkými substituty a spotřebitelé značky střídají

 

 

Z hlediska efektivnosti (jak trhy plní své funkce si uspořádáme):

1. Dokonalá konkurence

2. Monopolistická konkurence

3. Oligopol

4. Monopol

 

Zvyšování účinnosti trhu – protimonopolní zákony

Co zakazují?

1. Otevřenou či tajnou dohodu, kdy se jedna firma zaváže neprodávat své výrobky na určitém území, aby zde druhá mohla vytvořit monopol

2. Zákony zakazují majetkové slučování, pokud by vedlo k omezení konkurence a poškození spotřebitele

Slučování může být?

Ø Horizontální (2 mlékárny, 2 pekárny)

Ø Vertikální (mezi dodavatelem a odběratelem)

Ø Konglomerátní – mezi firmami, jejíž činnost spolu nesouvisí

3. Nedovolují dohody o cenách mezi konkurujícími firmami (tzv. kartelové dohody)

4. Dohody o omezení množství produkce → zvyšování cen

5. Uzavírat smlouvy, kde se zákazník zavazuje neodebírat zboží od konkurenční firmy

6. Snižování cen pro určitý okruh zákazníků za účelem „zničení“ konkurence

 

Selhání trhu

- Situace, kdy trh neplní do účinně a spravedlivě své funkce

- Tam, kde trhy v plnění svých selhávají, je vhodné, aby zasahoval stát určitými opatřeními

1. EXTERNALITY – případy, kdy trh selhává tím, že v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti výrobku. Druhy:

* Pozitivní – prospěch pro 3. Osobu (včelař – včely opilují stromy – med (stát dává dotace), sadař – opilují včely – větší úroda (neplatí za opilování))

* Negativní – neprospěch (znečištění ovzduší – ocelárna – výroba plechu, továrna (znečišťuje ovzduší) – lidé – výdaje na léky, horší stav organismu)

2. VEŘEJNÉ STATKY – jsou statky nebo služby, které nemohou být poskytnuty 1. Osobě aniž by byly poskytnuty „bezplatně“ jiným osobám (armáda, veřejná osvětlení, vzdělání na školách)

3. NEDOSTATEČNÁ KONKURENCE (vodárna – 1 firma – monopol – zvyšování ceny, stát může snížit cenu, obec může odkoupit vládu, obec může stanovit podmínky a „přivolat“ konkurenční firmu

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář