18. Obchodní společnosti
Obchodní společnosti
- je dvoustupňové
1. stupeň
– sepsání zakládací listiny (1 osoba) nebo společenské smlouvy (2 a více
společníků) doporučuje se využít právní pomoci od právních institucí, aby tyto
dokumenty obsahovaly všechny náležitosti
2. stupeň
– zápis od obchodního rejstříku u rejstříkového soudu (Ostrava,…) rejstříkový
soud v lhůtě 90 dnů provede zápis a tímto dnem obchodní společnost vzniká
Znaky obchodních
společností
- obchodní
společnosti myjí některé znaky společné:
1) ručení
2) vklad
3) řízení
4) rozdělávání zisku
1) Ručení
- pokud by
společnost nebyla schopna platit závazky (dluhy) hradí tyto dluhy společníci
Podle typu společnosti se ručí:
a) Vkladem (kapitálové společnosti) – tím co do společnosti
společník vložil při jejich založení v případě, že se společnost dostane
do finančních obtíží, dluhy se zaplatí celým zpeněženým majetkem společnosti
včetně vkladu společníků. Společník může tedy přijít pouze o svůj vklad
b) Osobním majetkem (osobní společnosti) – na úhradu dluhů se použije nejen
celý majetek společnosti a vklady společníků, pokud by to nestačilo, musí
společník dluhy platit i ze svého osobního majetku, který by musel prodat
2) Vklad
- většina
společností má povinnost vytvořit při svém založení majetek, který je tvořen
peněžitými a nepeněžitými vklady společníků a tvoří tzv. základní kapitál
3) Řízení – v každé společnosti je
určeno, kdo ji bude řídit a zastupovat, označuje se jako řídící neboli
statutární orgán (např. jednatel, ředitel)
4) Rozdělování zisku – pokud obchodní společnost
dosáhne zisku, rozděluje se. Způsob rozdělení je dán obchodním zákoníkem, nebo
společenskou smlouvou.
Veřejná obchodní
společnost
- zkratka právní
formy: v. o. s.
- ručení
– osobním majetkem
- vklad
– vzhledem k tomu, že se ručí osobním majetkem, není minimální vklad
předepsán
- rozdělování
zisku – nejčastěji rovným dílem, jiná úprava rozdělování zisku podle
společenské smlouvy
Komanditní společnost
(KS)
- je založena
spojením alespoň 2 osob společníků – komanditisté a komplementáři
-ručení:
a)
komanditisté
– společníci, kteří ručí za společnost do výše nesplaceného vkladu
b)
komplementáři
– společníci, kteří za závazky ručí celým svým osobním majetkem
- vklad
– je předepsán pouze pro komanditisty ve výši 5000 Kč
- řídící (statutární)
orgán
- rozdělování
zisku – polovina zisku připadá komplementářům, polovina
komanditistům. Komplementáři se zisk rozdělí rovným dílem, komanditisté si zisk
rozdělí podle výše splacených vkladů. Společenská smlouva, však může upravit
rozdělení zisku jiným způsobem.
Společnost
s ručením omezeným
- s. r. o. (spol.
s r. o.)
- může být založena
jednou FO a maximálně 50-ti společníky
- nejrozšířenější
typ společnosti na světě (zahraniční označení právní formy Ltd.)
- vklad
– minimální vklad na 1 společníka 20 000 Kč minimální vklad celá
společnost 200 000 Kč
- orgány
společnosti:
1) řídící
(statutární) orgán
– jednatel
2) nejvyšší orgán – valná hromada –
společníci mají za povinnost uspořádat minimálně 1x ročně valnou hromadu, která
např. řeší:
a) úhradu ztráty
b) rozdělení zisku
c) vyloučení společníka
d) rozhodování o zvýšení nebo
snížení základního kapitálu
e) schválení roční účetní
uzávěrky
3) kontrolní orgán – dozorčí rada – není povinný
-rozdělování
zisku – podle výše vkladu, pokud nestanoví společenská
smlouva jinak
Akciová společnost
- a. s.
- tato společnost
se užívá zejména pro podnikání ve velkých podnicích, protože vydáním akcií je
možno získat velký kapitál.
- A. s. je
společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité
nominální hodnotě. V této společnosti se nevyskytují společníci, ale
akcionáři, kteří se podílejí na činnosti společnosti.
Akcionář – každý, kdo se chce podílet na
činnosti a. s., si může koupit podíl na majetku a. s. – tzv. akcii
- ručení
- za závazky ručí akciová společnost jako celek celým svým majetkem
- akcionáři neručí za závazky
společnosti, v případě zániku a. s. však akcionář přijde o své akcie a
tedy i o majetek, který do nich vložil
- vklad - vniká zakoupením akcií, akcie se buď
nabízejí k veřejnému prodeji (upisování akcií), nebo si je všechny zakoupí
zakladatelé společnosti (bez upisování akcií)
- minimální hodnota všech vadných akcií musí činit při nabídnutí
k veřejnému prodeji 20 mil. Kč, pokud si je zakoupí, zakladatelé postačí 2
mil. Kč.
Akcie – je
cenný papír, který představuje vložený majetek. Akcie dává svému vlastníku
(akcionáři) právo:
- Podílet se na
zisku (výplata dividendy – podíl na zisku)
- Podílet se na
řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě akcionářů)
- Podílet se na
likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde firma do likvidace
- způsoby založení
společnosti:
1)
s upisováním akcií
– veřejný prodej akcií
2) bez upisování
akcií – vklady
zakladatelů
Při prvním
vydání akcií vzniká:
1) Emisní ážio
– prodejní cena vydávaných akcií je vyšší než cena nominální
2) Emisní disážio
– akcie jsou prodávány pod nominální hodnotou
Akcie
má: - jmenovitou
(nominální) hodnotu – hodnota uvedená na akcii
- tržní (prodejní) hodnotu – cena,
za kterou se akcie nakupuje a prodává
- orgány společnosti:
1) statutární (řídící) orgán – představenstvo – řídí firmu po celý rok
2) nejvyšší orgán
– valná hromada- schůzka všech akcionářů – minimálně jednou za rok
3) kontrolní orgán
– dozorčí rada – kontroluje práci představenstva
Tantiémy
– odměny funkcionářů společnosti například předseda valné hromady,
zapisovatelé, sčítači hlasů, atd.
- rozdělování
zisku – každý akcionář má právo na podíl ze zisku, tzv.
dividendu, a to podle počtu akcií, které právě vlastní
Družstvo
- je společenství
neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťovaní
hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.
Základní charakteristiky
- v názvu má
slovo družstvo povinně
- zakladateli je
alespoň 5 FO nebo 2 PO
- podmínka členství
– splacení členského vkladu
- základní normou,
kterou se řídí činnost družstva, jsou stanovy družstva
- ručení-
družstvo ručí za závazky svým majetkem, členové za závazky družstva neručí
- vklad – minimální základní jmění –
50 000 Kč
- orgány družstva:
1. nejvyšší orgán – členská schůze
2. statutární orgán – představenstvo
3. kontrolní orgán – kontrolní komise
- rozdělování zisku – podle poměru výše
vkladu splacené členem ke splaceným vkladům všech členů, stanovy však mohou
obsahovat i jinou úpravu
Druhy družstev –
družstva vznikají pro potřeby svých členů, a aby docházelo k uspokojování
těchto potřeb, dochází ke vzniku:
1) Bytová družstva
– zajišťují bydlení svým členům
2) Spotřební družstva
– zajišťují spotřební statky
3) Invalidní družstva
– zaměstnávají invalidní občany
4) Zemědělská družstva
5) Stavební družstva
Organizace zřizované
státem
Státní podnik
Zakladatelé – státní podnik zřizuje stát,
jehož zástupcem může být ministerstvo, obecní úřad
Vznik státního
podniku – podnik je založen na základě zakládací listiny, podnik vzniká dnem
zápisu do obchodního rejstříku
Ručení –
za své závazky ručí podnik celým svým majetkem, stát za závazky podniku neručí
Druhy státních
podniků:
1) Podniky zaměřené na podnikatelskou činnost – státní majetek je podnikům
věřen k podnikatelským účelům
2) Podniky pro uspokojování veřejně prospěšných zájmů – podniky nejsou obvykle ziskové
a rozdíl mezi náklady a výnosy hradí zřizovatel formou dotace – například
údržba zeleně ve městě, bytové hospodářství, odvoz odpadků, veřejné osvětlení,…
Účast
na zisku –
podnik ze zisku zaplatí daně a zbytek zisku si rozdělí podle potřeby na
zajištění své další činnost
Orgány
státního podniku
1) Statutární orgán
– ředitel
2) Kontrolní orgán
– dozorčí rada
- mezi organizace
zřizované státem patří státní podnik, příspěvkové organizace, organizační
složky (rozpočtové organizace)
Příspěvková organizace – je nezisková organizace, která
působí zejména v oblasti kultury a vzdělání, své výdaje uhrazuje
z příjmů, které jsou nižší → zbytek výdajů dostávají od státu v předem
schválené výši v podobě tzv. příspěvku
Organizační složky
(rozpočtové organizace) → jsou neziskové organizace, které se zabývají řízením
činnosti v oblasti vzdělání, zdravotní péče, ochrany a vědy, na výdaje jim
stát přiděluje určité prostředky, které mají pokrýt veškeré výdaje → případně
příjmy musí dovést státu → tento nemotivuje k aktivitám pro dosažení
příjmu
Ostatní organizace
- nejsou státní a
jsou neziskové
- mezi ně patří:
1)
občanské
sdružení – dobrovolná sdružení, kde se sdružují občané provádění
společensky prospěné nebo zájmové činnosti. Jde o různé spolky, svazy, kluby,
majetek získávají z příspěvků členů od sponzorů a od státu například Soška
2)
obecně
prospěšné společnosti – cílem jejího založení je prospěch
společnosti nebo určité skupině obyvatel, zabývá se zdravím, vzděláním,
kulturou a vědou, například soukromé mateřské školy, jazykové školy
3)
nadace
– zřizují se za účelem pomoci určitým skupinám obyvatel nebo pro záchranu
některých objektů a podobně
Ostatní formy společného podnikání
Podniky soukromých
podnikatelů mají sice některé výhody, ale závažné nevýhody. Výhoda spočívá
v tom, že jednotlivec je ve všem rozhodující osobou. Jeho rozhodování je
tedy pružné a včasné. Nevýhodou soukromého podnikatele je zpravidla nedostatek
kapitálu, příliš velké podnikatelské riziko a neúměrně vysoké zatížení
podnikatele.
Forem spojování
podnikatelských subjektů je několik. Lze je rozdělit na dvě obecné skupiny
Spojování
podnikatelských subjektů:
1) Vznikem nové PO
– obchodní společnost
2) Společným podnikáním FO a PO bez vzniku nové PO -
tichá společnost
- sdružení podnikatelů
(konsorcium)
Tichá společnost
- je právně
upravena obchodním zákoníkem, a to smlouvou o tichém společenství (musí mít
písemnou formu), kterou sepisuje podnikatel s jiným subjektem, který je
ochoten poskytnout pro jeho podnikání vklad a podílet se jím na jeho podnikání.
Podnikatel se zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu o
tichého společníka na výsledku podnikání.
- o tichém
společníkovi nikdo neví (kromě finančního úřadu a ten je vázán mlčenlivosti) a
podnikatel nesmí ani naznačit, že takového společníka má.
Sdružení podnikatelů (starší název konsorcium)
- je právně
upraveno občanským zákoníkem, a to smlouvou o sdružení, ve které se podnikatelé
dohodnou, kdo z nich povede pro společné aktivity samostatné účetnictví,
jaké prostředky poskytnou jednotliví podnikatelé k provádění společných
aktivit a jak se budou dělit o případné zisky či ztráty. Je sdružením dvou a
více samostatných podnikatelů (živnostníků, obchodních společností, družstev
apod.), k provedení určitého obchodu nebo jiné činnosti. Nejde o trvalé
podnikání. Po splnění obchodu nebo jiné činnosti se sdružení podnikatelů
rozpadá. Sdružení podnikatelů se vytváří například k financování velkých
akcí (poskytnutí úvěru velkému podniku na mimořádnou akci), k výstavbě
dálnice, a podobně.
- o sdružení
podnikatelů nikdo neví (kromě FÚ a ten je vázán mlčenlivosti) a podnikatelé to
nesmí ani naznačit, jsou povinni přiznat příjmy ze sdružení ke zdanění.
Komory
Druhy
komor:
1) Komory
s povinným členstvím podnikatelů – u podnikatelů, kteří podnikají
podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, daňoví poradci, apod.) Pro výkon
svého povolání musí složit určité zkoušky
2) Komory
s nepovinným členstvím podnikatele – tzv. dobrovolné členství – tyto komory slouží
k podpoře podnikatelských aktivit
Hospodářská
agrární komora
Agrární komora
– podporuje podnikatelské aktivity v oblasti zemědělství, lesnictví a
potravinářství
Hospodářská komora
– podporuje podnikatelské aktivity ve všech ostatních oblastech, které
nepodporuje agrární komora
Hospodářská
a agrární komora
- do jejich
činnosti například patří:
-
poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti podnikání
-
organizování dalšího vzdělávání a profesního vzdělávání
-
organizování dalšího vzdělávání a profesního vzdělávání
-
na základě předchozího souhlasu zabezpečování, propagace šíření informací o
podnikání členů
-
rozvíjení kontaktů s komorami v ostatních zemích
Orgány
komor
- Nejvyšší
orgán – sněm komory
- Řídící
orgán – představenstvo, jehož členy je prezident a viceprezident
- Dozorčí
rada – kontrolní orgán
Sídla
komor
- Hospodářská
komora – Praha
- Agrární
komora – Olomouc
Veřejná správa (neziskový sektor)
- Např.
sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství
- Působí
v něm:
a) Státní neziskové
organizace –
organizační složky (státu, obce, kraje) a příspěvkové organizace
b) Nestátní neziskové
organizace –
nadace, občanská sdružení, církevní organizace
- Cílem není zisk →
své produkty většinou neprodávají, a proto se většinou nezabývají cenou
Děkuji
(Niki, 22. 1. 2014 17:02)