Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. Zásobovací činnost

7. 5. 2010

Zásobovací činnost

 Zásoby

- nejprve musíme určit, kolik materiálu spotřebujeme, podle toho určíme, kolik ho nakoupíme, abychom měli dostatečnou zásobu. Poté materiál objednáme, při dodání proběhne převzetí a poté podrobná přejímka. Materiál objednáme do skladu a průběžně spotřebováváme

 

Příklad:

Podnik plánuje vyrobit ve 3. Čtvrtletí 5 000ks nákupních vozíků

1. na základě údajů v tabulce:

 

Materiál

Měrná jednotka

Norma spotřeby

Počáteční zásoba

Cena

Konečná zásoba

Chromovaný drát

m

15

3 000

22

3 500

Kolečka

ks

4

800

55

900

Plast

kg

0,1

30

240

40

 

a) N1 =5 000*15 = 75 000m

N2 = 20 000ks

N3  = 500kg

b) N = S + KZ – PZ

S = Q (množství)*NS/ks

N1 = 75 500m

N2 = 20 100ks

N3  = 510kg

c) N1 = 1 661 000

N2 = 1 105 500

N3  = 122 400

N1 + N2 + N3  = 1 661 000 + 1 105 500 + 122 400 = 2 888 900Kč

 

Podrobnější členění zásob:

 

 

Materiál

* suroviny a základní materiál) tvoří podstatu výrobku) pomocné látky (k doplnění výrobku), provozovací látky, (k provozu podniku jako celku), náhradní díly, obaly

* zahrnuje se sem i hmotný majetek, který se nespotřebovává jednorázově


Zásoby vlastní výroby:

a) polotovary vlastní výroby – produkty, které již byly zpracovány, ale nemohou být bez dalšího zpracování použity

b) nedokončená výroba – produkty, které již prošly výrobními operacemi, a kdy na ně byly vynaloženy náklady, ale nejsou k určitému dni dokončeny) nejsou výrobkem)

c) výrobky – hotové produkty

d) zvířata – zvířata patřící do zásob jsou mladá zvířata, ryby, hejna slepic, atd.

 

Zboží – budeme užší vymezení zboží – nakoupené výrobky v obchodech, které se dále prodávají

 

Členění zásob

- zásoby vlastní výroby

- nakupované zásoby – materiály, polotovary, zvířata, zboží


Dva pohledy na velikosti zásob a optimální zásobu

- jestliže podnik pořizuje zásoby, musí je někde skladovat

- dva pohledy:

1. snižujeme zásoby:

* vážou finanční prostředky podniku, které nemůžeme použít pro jiné účely

* vyvolávají náklady – na provoz skladů

* znamenají riziko, že nakoupené zásoby nebudeme moci později použít

2. zvyšujeme zásoby:

* zabezpečit plynulou výrobu

* realizovat výrobu velkého množství výrobku bez přestavování výrobní linky

 

Dělení zásob:

- běžná zásoba – je zásoba mezi dvěma dodávkovými cykly a slouží pro každodenní dodávky do výroby

- zásoba pojistná – kryje zpoždění v dodávce nebo náhle zvýšenou spotřebu. Stanoví se podle zkušenosti, dle statistických odhadů

- zásoba technická – vytváří se tam, kde je potřeba materiál před použitím upravit (vysušit dřevo)

- zásoba příležitostná – vytváříme pouze tehdy, pokud využíváme množstevní slevy nebo mimořádné nabídky

- celková zásoba = běžná zásoby + pojistná zásoba + technická zásoba + příležitostná zásoba

 


Limity a normy zásob

- velikost zásob je třeba udržovat v určité optimální výši

- může být vyjádřen: ve dnech, v naturálních jednotkách (kg, m,…) a nebo v Kč

- stanovení minimální zásoby = dodací lhůta * průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách

- minimální zásoba = udává, pod kterou by zásoba neměla klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby

- dodací lhůta

* je doba od okamžiku podání objednávky ke skutečnému dodání

* stanoví se:

a) výpočtem

b) odhadem

 

Stanovení maximální zásoby

Pokud jsou dodávky pravidelné – nejvíce potřebné druhy materiálu – využívá se stanovení maximální zásoby.

Maximální zásoba udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout – aby nebylo zbytečně mnoho prostředků vázáno v zásobách, aby dostačovala kapacita skladů a nedošlo k zatarasení komunikací v prostorách podniku. Maximální zásoba má být tak velká, aby zabezpečila výrobu po dobu mezi dvěma dodávkami + dodací lhůty

Dodávkový cyklus – doba mezi dvěma dodávkami.

Maximální zásoba se stanoví:

- výpočtem: maximální zásoba )v naturálních jednotkách) = (dodávkový cyklus + dodací lhůta)* průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách

- odhadem

 

Normy optimální zásoby

N = S + KZ – PZ

S = Ns * Q

Zp, Zt

C – dodávkový cyklus

D

KZ = ZN

C = dodávkový cyklus – doba mezi dvěma dodávkami

KZ – taková zásoba, kterou chceme mít na konci období

PZ – je zásoba, kterou máme s předchozího období

N – vypočítáme v měrných jednotkách např. m,l,kg ; nebo v korunách

 

 

Normy optimální zásoby nám říkají, v jaké výši má být průměrná zásoba na skladě a umožňuje vyčíslit, jaké prostředky budou vázané v zásobách (tyto výpočty neprovádí každý podnik, protože jsou náročné na čas a podklady)

Časová norma zásob (ČN) – udává se ve dnech a říká nám na jak dlouho máme zásobu materiálu pro výrobu

ČN = 1/2C + Zp + Zt

 

Metoda ABC aneb jak rozumně využít předchozích poznatků

- ne každý druh materiálu se objednává stejně často a ve stejných množstvích. To nám umožní na jedné straně soustředit se na ty druhy, které podstatně ovlivňují výrob – a vázanost prostředků v zásobách, a na druhé straně neplýtvat časem a prostředky na sledování zásob těch druhů, jejichž význam je minimální

Nakupovaný materiál protož rozdělíme do tří skupin:

A – položky, které jsou nejpoužívanější. Často tvoří 60% - 80% spotřeby. U nich má význam provádět důkladně propočty optimální velikosti zásob, případně vždy stanovit minimální zásobu

B – položky méně používané, které můžeme jednoduše nahradit. Tvoří asi 15% - 20% spotřeby

C – druhy, které je možné snadno získat nebo se nevyplatí je skladovat např. kancelářské potřeby. Tvoří asi 5% spotřeby. Nakupujeme je vždy, je-li právě potřeba, a jejich zásobu postačí odhadnout

 

Metoda just-in-time

- nazývá se práce v čas

- dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný ve výrobě, mnohdy se dodává přímo až na výrobní linku → minimální náklady skladování

- předpokladem jsou pravidelné a naprosto spolehlivé dodávky, přesné informace od odběratele o průběhu výroby, důležité je i vstupní kontrola kvality a spolehlivá komunikace mezi odběratelem a dodavatelem

- tento způsob zásobování pro náročnost není masivně rozšířen

 

Stanovení spotřeby materiálu

NS = US (užitná spotřeba) + NS (odpad, ztráta)

- norma spotřeby stanoví optimální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výroby

 

Stanovení velikosti nákupu

a) v pravidelném cyklu (1xtýdně, 3x za měsíc) – týká se hlavně základního materiálu, který bychom zařadili do skupiny A

b) v proměnlivých termínech – materiál objednáváme dle potřeby, zahrneme zde materiál ze skupiny C (kancelářské potřeby) a některý materiál ze skupiny B

- velikost materiálu stanovujeme výpočtem nebo odhadem

- Jak spolu souvisí velikost zásob a nákup?

Z předchozího výkladu vyplývá, že stanovení velikosti nákupu a velikosti zásob se vzájemně prolíná. Jestliže zásoba v den objednávky klesne výrazněji pod minimální zásobu, je třeba objednat více, než bychom objednávali běžně. Naopak, jestliže zásoba převýší maximální zásobu objednávky, snížíme nebo vynecháme

 

 

Rychlost obratu

- Rychlostí obratu rozumíme dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu, je to doba, za kterou se nám vložené peníze do nákupu materiálu vrátí uhrazením za prodané zboží

- Rychlost obratu bychom viděli rádi co nejvyšší

 


Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tedy i zisk.

1. rok = variabilní náklady 7 mil., fixní náklady 20 mil., celkem náklady 15 mil., výnosy 16 mil. A 1 mil zisk

2. rok – N = 15 mil. → 1 koloběh 13 mil → 2 koloběh (bez FN) celkem 28 mil., V = 32 mil., zisk 4 mil.

Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

Pololetí → 100 000 knih, N = 4 mil., V = 5 mil.

1. pololetí → 50 000 knih, N = 2 mil., V = 2,5 mil

2. pololetí → 50 000 knih, N uhrazeny s V

 

Jak zrychlit obrat oběžného majetku?

- Obrat zrychlíme, pokud je poptávka po našich výrobách a můžeme zvýšit směnnost. Rychlost OM zvýšit nejde např. v zemědělství – dána doba vegetace, v některých odvětvích jako je hutnictví, sklářství, kde musí být dodržen technologický postup

 

Měření rychlosti obratu zásob

1. Počet obrátek zásob = celková spotřeba/ průměrná zásoba

Kolik za rok proběhne materiál celým koloběhem.

2. Doba obratu = 360*(počet dnů v období)/počet obrátek

Udává, za kolik dnů proběhne jeden koloběh.

 

Nákupní marketing

 Nákupní marketing není tak známý a prakticky používaný jako při prodeji zboží. Nákupní marketing si můžeme představit jako pořizování zásob s ohledem na požadavky zákazníků na náš produkt. Pokud nakoupíme materiál levněji o 1 000Kč zisk se zvýší o 100Kč. Úspory v nákupu mají daleko větší účinnost než zvyšování prodeje.

Příprava nákupu

- Nákupní průzkum, kdy zjišťujeme informace, které materiály jsou pro nás vhodné a kteří dodavatelé by nám nejlépe vyhovovali

- Rozhodnutí, zda jednotlivé součásti výrobku budeme vyrábět z výchozího materiálu (a pokud ano, z jakého) nebo nakupovat jako polotovar nebo součástku

- Výběr určitého materiálu ovlivňuje vlastnosti výrobku, a proto tento výběr provádíme podle toho, co náš zákazník od výrobku požaduje. Kupuje-li si ho s přesvědčením, že mu bude léta sloužit, musíme použít co nejkvalitnější – i když dražší – materiál snižování norem spotřeby. Jestliže zákazník trvanlivost neocení, je zcela neefektivní vybírat nákladné druhy materiálu.

 

 

 

Výběr dodavatele z marketingového hlediska:

- Srovnáváme vlastnosti materiálu, poskytované služby

- Srovnáme výši ceny a slev vzhledem k vlastnostem materiálu

- Rozhodujeme se, zda nakupovat přímo nebo pomocí mezičlánků

- Bereme v úvahu možnosti využití podpory prodeje, informace poskytované reklamou, apod.

 

Měli bychom i při nákupu vytvářet pověst nadějného, solidního, perspektivního odběratele. Díky ní můžeme získat výhodné nabídky, ústupky či výjimky (v placení, ve změně dodacích lhůt, úprav parametrů materiálu)

 

Zabezpečení dodávek, kontakt s dodavateli

- Mluvíme-li o nákupním marketingu, přecházíme ve vztazích k dodavatelům na vyšší stupeň – k vzájemné spolupráci. A tak odběratel usiluje o dlouhodobé dohody a o výměnu informací – o plánovaných změnách sortimentu, vlastnosti materiálů a produktů. Obě strany by měly sledovat své připomínky a podle toho uzpůsobit velikost objednávek, dodávané druhy, termíny, způsob dopravy,…

 

 Logistika a zásobování

Logistika

Celým procesem pořizování zásob prolíná logistika. Rozumíme jí všechny činnosti při pořizování zásob od volby dodavatele a nákupní cesty, stanovení velikosti nákupu a zásob přes zabezpečení dopravy a skladování přejímky až k výdeji do spotřeby. Současně se zabývá zabezpečením informací v tomto procese, tj. – doklady, počítačovou podporou, ústní komunikací. Je tedy základem celého nákupního marketingu. Často se také setkáme se starším termínem zásobování, který má trochu užší význam, znamená především stanovení velikosti nákupu, zabezpečení dodávky

 

V českých podnicích se nejčastěji vytváří samostatné oddělení pro pořizování materiálu.

 

 

Skladování

Rozdělení:

- Centralizovaný sklad – umožňuje zavést vysoký stupeň automatizace, centralizovaný nákup, jednodušší kontrolu, využít moderních metod řízení zásob. Díky tomu klesají skladovací náklady. Nevýhodou jsou delší vzdálenosti při dodávání a zdlouhavější komunikace, a proto naopak rostou dopravní náklady

- Decentralizovaný sklad – má výhody a nevýhody obrácené. Rozhodnutí je věcí propočtu, zjištění, při kterém způsobu jsou celkové náklady na skladování a dopravu nižší

 

Jiné rozdělení:

- Vlastní sklad – můžeme postavit tak, aby vyhovoval našim požadavkům, aby chránil zboží podle naší potřeby a zásoby byly pod naší přímou kontrolou. To je vykoupeno drahou výstavbou, nutností zabezpečovat provoz skladu se všemi náklady. Pak se náklady na skladování rozloží do velkého množství položek

- Pronájem skladu – ušetříme náklady na výstavbu, můžeme si sklad pronajmout i krátkodobě, můžeme zvolit několik druhů skladů

 

Kupní smlouva

Způsob uzavření:

ústně – je rychlá, ale neexistuje doklad o uzavření

písemně – oboustranné potvrzení dokumentu zašle se objednávka dodavatel ji potvrdí a uzavře se kupní smlouva:

elektronicky - objednávku zašleme E-mailem a stejně obdržíme potvrzení

  - objednávku prostřednictvím internetu – formulář – elektronický podpis

 

Náležitosti kupní smlouvy

smluvní strany – dodavatel a odběratel

náplň - co je předmětem – druh zboží

množství 

jakost

cena  

způsob dopravy

místo předání 

penále za nedodržení podmínek 

podpisy smluvních stran a datum 

 

Povinnosti prodávajícího

Předat množství v určité jakosti za stanovenou cenu ve stanovené lhůtě na daném místě

 

Povinnosti kupujícího

Převzít dodávku a zaplatit

 

Další ujednání

Záruka, servis, řešení problému při dodání

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář