1. Výkonnost národního hospodářství
T Výkonnost národního
hospodářství
Makroekonomie
- Součást
ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku
- Mezi rozhodující makroekonomické ukazatele patří:
· HDP
· Míra
nezaměstnanosti
· Míra
inflace
- Oceňujeme-li
výkonnost národního hospodářství z makroekonomického hlediska, vystupují
do popředí 4 cíle, které hrají rozhodující úlohu
při formování hospodářské politiky vlády:
1. Vysoká úroveň a tempo růstu HDP
2. Nízká míra nezaměstnanosti
3. Nízká míra inflace
4. Vyrovnaná bilance zahraničního
obchodu
Agregátní poptávka
- Celkové
výdaje v ekonomice, to je výdaje domácností, firem a vlád za dané období
(souhrn peněžních hodnot všech poptávaných statků a služeb v národním
hospodářství)
Agregátní nabídka
- Celková
nabídka všech statků a služeb v národním hospodářství, které jsou nabízeny
firmami (souhrn peněžních hodnot všech nabízených statků a služeb)
- Při
znázornění musíme brát v úvahu chování v krátkém a dlouhém období
· Krátké období – agregátní nabídka bude na
vzestup cenové hladiny reagovat pozitivně – stoupá (z hlediska fixních N –
pokud poroste cenová hladina je pro firmu výhodné zvyšovat objem výroby → vyšší
zisky)
· Dlouhé období – všechny nákladové položky se
časem přizpůsobí vývoji cenové hladiny (při růstu inflace požadují pracovníci
vyšší mzdy apod. Nabídka v dlouhém období na vzestup cen nereaguje)
Rozdíl mezi HDP (hrubý
domácí produkt) a HNP (hrubý národní produkt)
HDP
- Celková
peněžní hodnota toku statku a služeb vytvořená za dané období (zpravidla 1 rok)
výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li
vlastně občany státu nebo cizinci (používáno v Evropě)
HNP
- Hodnota
statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory ve vlastnictví
občanů příslušné země bez ohledu na to, na kterém území (preferováno
v Americe)
Zjednodušený
makroekonomický koloběh
HDP
můžeme zjišťovat v podstatě dvěma rovnocennými způsoby. V horní části
nákresu jsou zachyceny statky a služby, které domácnosti nakupují od firem a
platby za ně. Jestliže sečteme hodnotu všech těchto statků a služeb, získáme
celkový produkt národního hospodářství, jde o zbožovou nebo produktovou metodu
stanovení HDP.
V dolní
části jsou dva protisměrné toky, které odrážejí množství výrobních činitelů
nabízených domácnostmi firmám a platby za ně. Jestliže sečteme všechny tyto
důchody, připočteme k nim zisky firem, obdržíme makroekonomický ukazatel
označovaný jako HND, jde o tzv. důchodovou nebo nákladovou metodu zjišťování
výkonnosti národního hospodářství.
Srovnáme-li
HDP získaný produktovou metodou a HND získaný důchodovou metodou zjistíme, že
jde v zásadě o identické ukazatele.
Při
měření v praxi narážíme na problémy např. mezistatky či meziprodukty,
změna stavu zásob, přidaná hodnota.
I
když ukazatelé HDP a HND používáme pro měření výkonnosti nejčastěji, nejsou
zdaleka ideálním odrazem, zahrnují pouze to, co vyprodukovala oficiální
ekonomika, nezahrnují produkci tzv. stínové ekonomiky.
Stínová ekonomiky se dělí:
· Šedá ekonomika – neetická, nemorální, ale často
nikoliv zcela protizákonná, ve větším rozsahu by byla trestná (např. práce na
černo)
· Černá ekonomika – de o jednoznačné porušení
zákona o hospodářskou kriminalitu (krádeže, falšování peněz, daňové podvody)
· Praní špinavých
peněz –
nelegální prostředky se vkládají do podnikání a výnosy z něj jsou již
penězi pranými
Výpočet HDP a HND
HDP = C + I + G + X
C – výdaje na
osobní spotřebu
– zahrnují výdaje domácností na nákup státních služeb (nezahrnují se zde výdaje
na nové domy), tato položka je největší, tvoří 2/3 HDP
I – hrubé domácí investice – zahrnují investice firem (ne
vlády), patří zde investice do budov, zařízení, zásob, apod., jsou hrubé,
neodečítají se odpisy
G – vládní nákupy
statků a služeb
– veškeré výdaje vlády na spotřebu a investice, nezapočítávají se zde
transferové platby (sociální dávky, důchody)
X – saldo obchodní
bilance – rozdíl
mezi celkovou hodnotou vývozu a dovozu
HND = mzdy a platy + renta + úroky + zisky + příjmy samozaměstnání +
nepřímé daně + odpisy
- Z této dvojice
ukazatelů můžeme odvodit další:
· HDP
zahrnuje hrubé investice → pokud bychom odečetli odpisy, dostaneme čisté
investice → ukazatel čistý domácí produkt (NDP)
· Pokud
odečteme odpisy od HND, dostaneme ukazatel národní důchod
· Protože
však vznikají potíže se stanovením výše odpisů, pomívají častěji ukazatele HDP
a HND
· Pokud
chceme srovnávat výkonnost ekonomiky s ostatními zeměmi, má největší
vypadající schopnost ukazatel HDP na 1 obyvatele
· K podrobnějšímu
zkoumání spotřeby domácnosti nám stanoví další dva ukazatele:
1. Osobní důchod – důchody, které
domácnosti získají
2. Disponibilní důchod – osobní
důchod po zdanění
Nominální a reálný HDP
- Všechny
ukazatele lze počítat pouze peněžně, vycházíme z cen statků a služeb. Ty
se však rok od roku mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje
vývoj cenové hladiny. Jestliže chceme zjistit, v daném období disponovala,
musíme vyloučit vliv změn cenové hladiny
- Pokud
vyjadřujeme HDP a HND v běžných cenách, mluvíme o nominálním HDP či HND
- V období
inflace či deflace je nutné tyto ukazatele s důsledky změn cenové hladiny
očistit, k očištění se používají cenové indexy, které ukazují míru změn
cenové hladiny v čase. Nejzajímavější je index spotřebitelských cen
- Očištění
ukazatele označujeme jako reálný a jsou vyjádřeny ve stálých cenách
Inflace
- Index
spotřebitelských cen – porovnávání cen za zboží
- Inflace
existuje proto, že je více peněz než by odpovídalo nabídce zboží → poptávka > nabídka
- Nejdůležitější
příčinou je nadměrné úvěrování – poskytnutím úvěru získávají podniky a
obyvatelstvo další peníze → růst poptávky → růst cen
- Inflace
je v zásadě formou řešení určitých nerovnováh, které v ekonomice
existují a mohou mít různé příčiny:
1) Příčiny na straně poptávky
(inflace tažená poptávkou)
Hlavní příčiny:
· Rychlejší
růst mezd než je produktivita práce
· Nadměrné
státní výdaje
· Nadměrné
úvěrování – poskytnutím úvěru podniky a obyvatelé získají prostředky. Záleží na
tom, zda se do oběhu nedostane více peněz, než odpovídá hranici produkčních
možností ekonomiky
2) Příčiny na straně nabídky
(nabídková- nákladová inflace)
Hlavní
příčiny:
· Zvyšování
nákladů vlivem cen vstupu – zdražení ropy
· Zvyšování
cen produktů u výrobců s dominantním postavením na trhu
Pokud
je inflace vysoká, ale je stálá, můžeme se jí přizpůsobit. Nejzhoubněji působí
kolísavá míra inflace, právě proto, že nejvíce narušuje naše rozhodování
v budoucnosti.
Rozdělení
inflace podle velikostí:
1) Mírná (do 10%)
Je přijatelná, může mít příznivý
vliv na ekonomiku. Výrobci jsou si vědomi větší koupěschopností obyvatel, mírné
zvyšování cen jim přináší zisk
Větší výdělky, větší pracovní
úkony
2) Pádivá inflace (10%
-100%)
Mají výrazně negativní vliv
Znehodnocuje úspory
Klesá životní úroveň
Nedůvěra v měnu
Obyvatelé a podniky se zbavují
hotových peněz a úspor, vkládají prostředky do nemovitostí, drahých kovů,
cizích měn
Vysoké úroky brzdí investování
3) Hyperinflace (100%
- 10 000%)
Rozpad ekonomiky
Nedůvěra ve vládu, sociální
nepokoje
Ztrácí se přehled o cenách, nelze
odhadovat budoucí náklady, které výrobky budou ziskové
Reakce obyvatelů a
podniků na inflaci
Obyvatelé usilují o to, aby hodnota jejich
příjmů nebo majetku reálně neklesla:
a) Obvykle se snaží, aby vzrostl
jejich příjem a vyrovnal pokles hodnoty peněz → zvyšování mezd
Často
se setkáváme s valorizací mezd. Ta se týká obyvatel, které mají stálé příjmy.
Znamená, že pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, navyšují se jejich
příjmy. Pro podniky bude růst mezd znamenat vyšší náklady, které se budou
snažit vyrovnat zvýšení cen svých výrobků. Zaměstnanci budou usilovat opět o
narůst mezd → inflační spirála
b) Obyvatelům se doporučuje ukládání
peněz do produktů, jejichž výnos je vyšší než míra inflace
c) Při vyšších mírách inflace
obyvatelé ztrácejí důvěru v peníze a často nakupují hmotný majetek.
Podniky často reagují zdražováním
výrobků a služeb. Tím způsobují další inflaci. Může se vytvořit inflační
spirála.
Banky
- Zvyšují
úroky z úvěrů
- Zvyšují
úroky z vkladů
Deflace
- Opak
inflace
- Všeobecný
pokles cenové hladiny
- Nejčastěji
je krátkodobý stav
- Stát
zabrzdí inflaci
Hospodářský cyklus
HDP
v určitém období roste, po dosažení určité výše – vrchol – dojde ke zlomu
a postupnému poklesu HDP. Ten v jistém bodě – sedlu- zastaví a celý cyklus
se opakuje.
- HDP
roste → zvýší se poptávka, zvýšení produkce, poptávka po práci
- Šíří
se všeobecný investiční i spotřebitelský optimismus.
- Dlouhodobé
překročení hranice produkčních možností není možné → dochází k přehřátí
ekonomiky, kdy růst nabídky narazí na hranici produkčních možností ekonomiky
- Expanze
dosáhne vrcholu a láme se v recesi
- Ve
fázi recese HDP klesá → poptávka je nižší než nabídka, v podnicích se
hromadí zásoby zboží, omezují produkci zboží, kapacit a propouštějí zaměstnance
- Šíří
se pesimismus, který situaci dále prohlubuje
- Ve
fázi recese produkce krátkodobě klesne pod hranici produkčních možností,
ozdravuje ekonomiku, slabé podniky krachují, ale silnější vydrží
- Po
recesi se ekonomika vrací na hranici produkčních možností do té doby, než
přijde další expanze.
Recese
= klesá HDP nejméně 2. čtvrtletí po sobě, jde-li o větší pokles HDP a
dlouhodobě označují se deprese nebo krize.