24. Okolí podniku
Okolí podniku
Podnik – soubor hmotných (movité a
nemovité věci), osobních (zaměstnanci) a nehmotných složek (obchodní jméno,
know-how, obchodní tajemství) podnikání.
Mikroprostředí
Zákazníci – tvoří předmět zájmu podniku a
je nutno získat co nejvíce informací kdo kupuje, co kupuje, kde kupuje, kdy
kupuje.
Konkurence – vzájemné soupeření mezi podniky
vytváří konkurenci
Zprostředkovatelé – účastníci distribuce zboží:
· Prostředníci – maloobchod, velkoobchod
· Zprostředkovatelé – obchodní zástupci, obchodní
cestující
· Firmy pro fyzickou
distribuci –
sklady a překladiště, přepravci
· Agentury
marketingový služeb výzkumné a reklamní agentury, poradenské firmy
· Finanční
zprostředkovatelé –
banky, pojišťovny, leasingové společnosti
Veřejnost a zájmové
skupiny
· Osoby a skupiny bez
obchodní vazby na podnik, které mají velký vliv na poptávku po určitém produktu
· Finanční veřejnost – vliv na dostupnost finančních
zdrojů (banky, pojišťovny, akcionáři)
· Sdělovací
prostředky –
mají silný vliv na veřejné mínění
· Vláda a parlament – tvorba zákonů, vyhlášek,
mezinárodních dohod
· Občanská sdružení a
organizace –
řešení problémů, které neřeší zákon
· Místní veřejnost a
všeobecná veřejnost
- Vliv
okolí na podnik je silnější, zatímco vliv podniku na okolí je omezen
Makroprostředí
Prvky
okolí podniku:
1. Geografické okolí – na umístění podniku a
logistiky
2. Sociální okolí – důsledky činnosti podniku pro
společnost
3. Politické a právní
okolí – vliv
politického rozhodnutí, zákony (zákoník práce, zákon o dani z příjmu)
4. Ekonomické okolí – záleží na ekonomické
záležitosti) menší průměrná mzda = menší mzda – nižší mzda než v Praze)
5. Ekologické okolí – vytváří na jedné straně
bariéry (znečišťování ovzduší, vod), na druhé straně vytváří příležitosti
(stroje na recyklaci)
6. Technologické okolí – vliv okolí na podnik (podávání
pravdivých informací, dodržování hospodářské soutěže)
7. Historicko-kulturní
okolí – lepší
kvalifikace
Evropská centrální
banka – sídlí ve
Frankfurtu nad Mohanem. Z ní a emisních bank členů se vytváří Evropský
systém centrálních bank
Vztahy podniku
k jiným podnikům
- S dodavateli
a odběrateli se uskutečňují obchodní činnosti podniku. Obchodními partnery jsou
buď výrobci, spotřebitelé nebo obchodní podniky. Dochází při tom
k uzavírání kupních smluv
Kupní smlouva se může uzavřít ústně, důsledným
jednáním, písemně a elektronicky.
Kupní
smlouva musí obsahovat předepsané náležitosti jinak je neplatná.
1) Kdo smlouvu uzavírá – název, adresy obou stran
2) Co je povinen
prodávající –
jaké množství, jakou jakost a jaké provedení dodat, v jaké dodací lhůtě,
za jakou cenu,…
3) Co je povinen
kupující –
převzít dodávku, zaplatit
4) Další ujednání – především záruka za jakost, jak
budou řešeny problémy při dodání, podle jakého práva se budou řídit …
5) Datum a místo
vyhotovení, podpisy obou stran
Zákonné předpisy
- Práva
a povinnosti obou smluvních stran upravují právní normy
· Občanský zákoník
· Zákoník
mezinárodního obchodu
· Obchodní zákoník
· Základní podmínky
dodávek
· Reklamační řády
· Prováděcí předpisy
k občanskému zákoníku (ochrana spotřebitele)
Kupní smlouvě
předchází:
Poptávka – výzva k poskytnutí
informací. Odběratel může žádat zaslání katalogů, prospektů, vzorky,… (obecná
poptávka) nebo odběratel má zájem o konkrétní výrobek a chce o něm vědět více
(upřesnit cenu, z čeho se výrobek skládá…) – speciální poptávka
Poptávka
se může uskutečnit ústně a písemně
Nabídka – výzva k poskytnutí
informací o podniku a jeho výrobcích
Nabídka
může být
- nevyžádaná
– prodávající zasílá svou nabídku bez předcházející poptávky (katalogy, letáky,
dopisy,…)
- vyžádaná
– odpověď na předcházející poptávku
Objednávka – vyhovují-li odběrateli všechny
podmínky nabídky, odešle bez zbytečného zdržování objednávku.
Obsah
objednávky:
- musí
mít všechny náležitosti kupní smlouvy
- datum
- číslo
objednávky
- podpis
Potvrzení
objednávky –
dodavatel vyřídí přijatou objednávku:
a) ihned odešle objednané zboží
b) potvrdí přijetí objednávky – tím
je uzavřena kupní smlouva
Placení dodávek
Lze
uskutečňovat:
a) v hotovosti
b) bezhotovostně
c) dokumentární
akreditiv
Aby podnik mohl
bezhotovostně platit, musí vlastnit bankovní účet
1) založení účtu – banky zřizují účty PO a FO na
základě písemné smlouvy o vedení účtu. Před uzavřením smlouvy musí klient
doložit doklad o právní subjektivitě a to:
Podnikatelé
– živnostenský list nebo koncesní listinu, výpis z OR nebo živnostenského
rejstříku. Na těchto účtech se nesráží daň z úroků (občané – průkaz
totožnosti)
Smlouva
o účtu – banka dohodne den, ke kterému se účet zřizuje, měnu (Kč, devizový
účet), úročení, podpisové vzory,…
2) ukládání peněz na
účet – může
prakticky kdokoliv, může to být hotově u přepážky, do nočního trezoru, zasláním
přes poštu nebo bezhotovostně – z účtu na účet
3) disponování peněz
na účtu – před
provedením úhrady nebo hotovostního výběru se banka musí přesvědčit, zda je na
účtu dostatek prostředků, zda je daná osoba k tomu oprávněna – je uvedena
v podpisovém vzoru nebo jí to bylo majitelem účtu umožněno.
Hotovostní
placení –
výběrní lístek, šek, platební karta, poukázky
Bezhotovostní
placení –
úhradová forma – plátce zadá příkaz k úhradě, banka odešle z jeho
účtu peníze jiné bance, která je připíše příjemci
Inkasní
forma – příkaz
zadává příjemce peněz, dříve však musí souhlasit majitel účtu
4) zrušení účtu – pokud majitel požádá o
zrušení, musí předem vrátit platební karty, šekovou knížku. Zároveň je třeba
zrušit trvalé příkazy. Po určité době se účet uzavře a zbylá částka se vyplatí
majiteli účtu.
Vztahy
podniku k zákazníkům
Strategie odlišení – podnik se zaměřuje na odlišení
svého produktu od ostatních (kvalitou, materiálem, doplňky,…)
Strategie nízkých
cen – podnik se
zaměřuje na masovou produkci levnějších produktů
Vhodné zveřejnění
ceny – zakončení
ceny 9 nebo lichým číslem, obrovské cedule upozorňující na slevy, dražší zboží
se umisťuje do výše očí, ceny bez DPH,…
Kompletování – komplet se prodává za nižší
cenu než je součet oddělených součástí. Nebo části kompletu se uvádějí zvlášť
Taktika zvyšování
cen – sníží se
cena produktů, které se kupují často (zvýší se cena méně kupovaných produktů).
Taktika plíživého zvyšování cen
Reklama – jakákoli neosobní prezentace
výrobků nebo služeb. Přesvědčuje o důvodu koupě. Snaží se upoutat zákazníky,
vyvolat v nich zájem. (slogany)
Reklamní prostředky – televize, tisk, rozhlas
Podpora prodeje – odměny, soutěže, slevy
Osobní prodej
Publicita
Vztahy
podniku k zaměstnancům
K získání
zaměstnanců podniky využívají:
Inzerce
Doporučení
Spolupráce
Podnik
často zorganizuje výběrové řízení, při němž zjišťuje odborné schopnosti,
znalosti a zkušenosti – kvalifikaci, osobní předpoklady, u uchazečů cizí
národnosti i znalost místního jazyka
Vznik
pracovního poměru
a) pracovní smlouva – nejčastější způsob vzniku PP
b) volbou – starosta, předseda
c) jmenováním – ředitel, ministři
PP se
většinou sjednává na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.
Pracovní smlouva se
musí uzavírat písemně, obsahuje podstatné údaje – druh práce, místo výkonu
práce, den nástupu do práce
A ostatní
náležitosti –
dovolená, mzda, zkušební doba,…
Odměňování
zaměstnanců
V konkrétním
podniku závisí výše mzdy na tom, jaké má podnik mzdové předpisy a co je uvedeno
v kolektivní smlouvě
a) soukromé organizace- používají převážně smluvní mzdy
b) státní podniky
odměňují zaměstnance podle předpisů daných vládou a ministerstvem
základní
mzda je dána množstvím vykonané práce. Může být:
a) časová – závisí na odpracovaném čase,
používá se, pokud zaměstnanci nemohou ovlivnit pracovní tempo nebo jejich výkon
nelze měřit. Může být dána 2 způsoby:
· hodinovou
sazbou
· měsíční
stálý plat
b) úkolová – závisí na odvedené práci
c) podílová – zaměstnanec dostane určitý
podíl z dosažených výsledků práce
Pobídkové složky
mzdy
a) příplatky – zákon stanovuje tyto příplatky
za práci:
· za
práci přesčas (min. 25%)
· za
práci v noci (6Kč/hod)
· za
práci ve svátek (100%)
· ve
stiženém a zdraví škodlivém prostředí (6Kč/hod)
b) osobní ohodnocení
c) prémie
d) odměny
Náhrada mzdy – vyplácí se, pokud zaměstnanec
nepracoval, ale má na mzdu nárok. Dovolená, svátky, objektivní překážky
v práci (studijní volno, svatba, pohřeb,…)
Dávky nemocenského
pojištění –
pokud zaměstnanec nemůže pracovat např. z důvodu nemoci, mateřské
dovolené, péče o nemocného člena rodiny,… dostává dávky nemocenského pojištění.
Poskytuje je stát a vyplácí je podnik.
Odbory
Dobrovolné
sdružení zaměstnanců. Odbory zastupují zaměstnance vůči vedení nebo majitelům
podniku. Zastupují i ty zaměstnance, kteří nejsou členy odborů. Odborový orgán
uzavírá jménem zaměstnanců s vedením podniku kolektivní smlouvu. Ta je
písemným zachycením dojednaných podmínek v odměňování a péči o
zaměstnance. Pokud není možné dojít k dohodě, může nastat:
Stávka – zastavení práce zaměstnanců
Výluka – zastavení práce zaměstnavatelem
Ukončení
pracovního poměru
a) dohodou
b) výpovědí – písemné rozhodnutí jedné
strany. Zaměstnavatel ji může dát jen z důvodů uvedených v zákoníku
práce. Zaměstnanec ji může dát bez jakéhokoliv důvodu
c) okamžitým zrušením – rozhodnutí jedné strany, bez
výpovědní lhůty
Mzdové
předpisy
Předpisy
na úrovni státu
a) zákony týkající se
mezd:
1) zákon o mzdě
2) zákon o kolektivním
vyjednávání
3) zákoník práce
b) vyhlášky a nařízení
vlády
1) nařízení o
minimálních mzdových tarifech
2) nařízení o
minimální mzdě
3) nařízení o
příplatcích
Předpisy
na úrovni podniku
Soukromé
organizace používají převážně smluvní mzdy. Zde existují 2 možnosti:
1) jsou-li v podniku založeny
odbory, musí s nimi zaměstnavatel v kolektivní smlouvě dohodnout výši
mezd. Výše mezd může být dána např. pomocí tarifů
2) nejsou-li v podniku odbory,
stanoví výši mezd zaměstnavatel vnitřním mzdovým předpisem