25. Národní hospodářství 2/2
Mezinárodní obchod
- Slouží
k tomu, abychom vyvezli ty produkty, jichž máme dostatek a získali za ně
jiné, které se u nás neprodukují
Potřebnost
mezinárodního obchodu je dána zejména:
Surovinovým bohatstvím země – některé
mohou suroviny vyvážet, ale musejí dovážet
Klimatickými a přírodními podmínkami – dovezeme produkty, které není možné nebo vhodné u nás pěstovat a
dovážejí se z jiných zemí a naopak tyto státy vývozem svých produktů
získají prostředky
Vhodnými domácími podmínkami pro poskytování služeb
Stavem trhu – jestliže
se neurodí brambory, musíme je dovést. Vyrábíme-li větší množství oceli, než
prodáme na tuzemském trhu, přebytek vyvážíme
- Nejvíce
obchodujeme se zeměmi v EU
Opatření používaná státy
v mezinárodním obchodě
Jednostranná
opatření:
- Mezinárodní
obchod přináší výhody i nevýhody
- V některých
případech může být vhodné chránit domácí podniky před silnou zahraniční
konkurencí
- Stát k omezení nebo naopak k podpoře
mezinárodního obchodu používá následující opatření:
Cla – cla cenu
dováženého zboží zvyšují, a tím mohou částečně chránit domácí výrobce před
konkurencí. Současně umožňují získat prostředky do státního rozpočtu
Množstevní (hodnotové) kvóty – státní
orgány (ministerstva, celní správy, apod.) stanovují množství nebo celkovou
hodnotu zboží, které lze vyvést i dovést. Pokud nejsou kvóty vyčerpány, mohou
vývozci požádat o povolení k obchodu – vývozní (dovozní) licenci
Normy a další předpisy –
certifikáty
Prostředky používané k podpoře vývozu – státy podporují vývoz, protože umožňuje zvyšovat
domácí produkci, zaměstnanost, příjmu z dovozu, … Proto zřizují instituce,
které poskytují informace o zahraničních trzích, které pojišťují proti riziku
nezaplacení zboží
Platební bilance
- Otevřenost
ekonomik a rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím je podmíněn vyrovnaností
platební bilance – vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi
danou zemí a ostatními zeměmi za určité období. Má podobu účtu, kde jsou
zaznamenány:
Kreditní položky (přísun finančních prostředků do země – vývoz)
Debetní položky (tok peněz ze země neboli dovoz)
- Lze ji
rozdělit do kategorií:
1. Běžný účet
· Obchodní
bilance – zahrnuje vývoz a dovoz zboží
· Jestliže
zahrneme i služby → výkonová bilance
· Zisky ze
zahraničí, dary, dědictví
2. Finanční účet
· Zahrnuje
mezinárodní investice, příliv a odliv zahraničního kapitálu
3. Účet oficiálních devizových rezerv
· Má
vyrovnávat stranu kreditní a debetní
Saldo platební bilance – rozdíl mezi příjmy a výdaje jednotlivých položek,
zda bylo dosaženo přebytku či schodku
Saldo obchodní bilance – ukazuje konkurenceschopnost našeho zboží
v zahraničí
Příklad: Vypočtěte
hlavní ukazatele platební bilance celkem, obchodní bilance, běžného účtu a
finančního účtu státu z těchto údajů:
- Vývoz zboží 1 110
miliard Kč (+)
- Dovoz zboží 1 243,7
miliard Kč (-)
- Příjmy ze
zahraničí za služby a cestovní ruch 144,4 miliard Kč (+)
- Výdaje ze
zahraničí za služby a cestovní ruch 82 miliard Kč (-)
- Příliv
kapitálu ze zahraničí 119,5 miliard Kč (+)
- Kapitálové
investice do zahraničí 3,5 miliard Kč (-)
K |
Platební bilance |
D |
|
1 110,0 |
1 243,7 |
||
144,4 |
82,0 |
||
119,5 |
3,5 |
||
1 373,9 |
1 329,2 |
||
|
|
|
|
K |
BÚ |
D |
|
1 110,0 |
1 243,7 |
||
144,4 |
82,0 |
||
1 254,4 |
1 325,7 |
||
|
-71,3 |
||
|
|
|
|
K |
Finanční účet |
D |
|
119,5 |
3,5 |
||
116,0 |
| ||
|
|
|
|
K |
Obchodní bilance |
D |
|
1 110,0 |
1 243,7 |
||
|
-133,7 |
||
|
|
|
|
Mnohostranné dohody mezi státy
Vyšším stupněm
spolupráce mezi státy je uzavírání mezinárodních dohod. Na jejich základě často
vznikají mezinárodní organizace např. OSN. Světová obchodní organizace (OWT) má
za cíl odstraňovat překážky v mezinárodním obchodě
Mezinárodní ekonomická integrace
- Propojení
jednotlivých národních ekonomik do většího nadnárodního hospodářského
společenství, které potom funguje jako harmonický celek a využívá výhod velkého
trhu bez ekonomických hranic mezi jednotlivými členskými státy. Nejdále
pokročila integrace v západní Evropě, kde Evropská unie sdružuje 15
členských zemí na principech:
1) Volný pohyb zboží, služeb a kapitálu
2) Volný pohyb osob
3) Společná daňová, finanční, obchodní a
sociální politika
4) Zabezpečení demokratických svobod a práv
občanů
Významné
světové organizace pro rozvoj mezinárodních hospodářských vztahů
- Skupina světové banky – 1944 – měli za cíl snižování chudoby
prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik
· Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
(IBRD – International Bank for Reconstruction and Development) – členství je podmíněno členstvím v MMF, banka
současnosti podporuje ekonomiky rozvojových zemí nebo ekonomické reformy, úvěr
se poskytuje vládám a půjčky většinou navazují program ekonomické reformy,
který odsouhlasil MMF (nebo alespoň jsou nutné konzultace MMF).
V současnosti plní hlavně tyto úkoly:
Ø Poskytuje dlouhodobé půjčky na konkrétní projekty
vládám členských zemí, půjčka je obvykle ve výši 1/3 předpokládaných nákladů
Ø Poskytuje služby v oblasti technických a
obchodních studií, expertiz a poradenství
· Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) – má stejné cíle jako IBRD, ale půjčky a služby jsou
určeny vládám nejchudších zemí a mívají nízký nebo žádný úrok a splatnost je až
40 let.
IBRD a IDA
tvoří dohromady Světovou banku a jejími členy mohou být jen země, které jsou
členy MMF.
- Mezinárodní měnový fond (MMF) – 1944 – členství ČR, 1954 – ztráta členství, 1990 –
znovu členy. Cílem je podporovat růst světové ekonomiky, platební bilanci,
poskytuje půjčky.
- Světová obchodní organizace (WTO – Word
Trade Organization) – 1994 –
členství, Ženeva – sídlo. Upravuje obchodní pravidla mezi jednotlivými
členskými státy. Cílem je zvýšení výroby a obchodu v návaznosti na
optimální využití světových zdrojů a ochrany životního prostředí
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj – Londýn – sídlo, 1991 – členy. Podporuje ekonomiky
zemí východní Evropy
- Organizace pro hospodářskou spolupráci
(OECD) – Paříž – sídlo, vypracovává
analýzy světové ekonomiky, provádí statistické činnosti, právní činnosti. Cílem
je zvyšování úrovně, růst ekonomik jednotlivých států
- Středoevropská dohoda o volném obchodu
(CEFTA) – vznik 1993,
do roku 2004 jsme byli členy. Členy jsou ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko,
Rumunsko
- Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) – sídlo – Ženeva
- Dohoda o severoamerické zóně volného
obchodu (NAFTA) – členy
jsou USA, Kanada, Mexiko
- Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) – sídlo – Vídeň, 1968 – Bagdád. Stanovení exportních
cen ropy a koncesních poplatků ropných společností
Evropská unie
Sídlo: Brusel
Počet členů: 27
Cíle:
Mír,
blahobyt a svoboda pro 495 miliónů občanů, život ve spravedlivém a bezpečném
světě
EU usiluje o:
Volný pohyb
osob
Volný pohyb
zboží
Volný pohyb
kapitálu
Volný pohyb
služeb
Projevy
v současnosti jsou:
a) Společný trh, který –
s jistým zjednodušením – znamená, že EU vystupuje na trzích členských zemí
tak, jako by šlo o zemi státu jediného. Zakládá na 4 svobodách:
Volný pohyb zboží – zboží lze
v kterékoli členské zemi, neplatí se clo, neexistují množstevní
(hodnotové) kvóty. Na vnitřních hranicích se neprovádějí kontroly. EU není
zahraničním obchodem
Volný pohyb služeb – služby
mohou poskytovat podniky od kteréhokoli zájemce z kteréhokoliv státu
EU. Je možné otevřít si bankovní účet v kterékoli zemi, využít dopravní
společnosti kteréhokoli státu, apod.
Volný pohyb osob – znamená
volný cestovní ruch, možnost zaměstnání v kterékoli zemi bez potřeby
pracovního povolení, libovolný pobyt osob, omezení (zatím ne odstranění)
osobních kontrol osob překračujících vnitřní hranici, uznávají se doklady o
kvalifikaci všemi členskými státy
Volný pohyb kapitálu – lze
podnikat a založit podnik v kterékoli zemi. Němci zakládají podniky
v Portugalsku s levnější pracovní sílou a nezaměstnanost tak může
v Německu stoupat a v Portugalsku klesat
b) Měnová unie – státy
používají jednotné předpisy pro nakládání s tuzemskou měnou a zahraničními
měnami. V řadě členských států EU (kromě VB, Švédsku, Dánsku a samozřejmě
nově přistoupených států) je zavedena jednotná měna Euro. Pomocí této měny může
probíhat veškeré placení.
Tři pilíře EU:
1) Evropská
společenství
2) Společná
zahraniční a bezpečnostní politika
3) Spolupráce
ve věcech justice a vnitra
Členové EU
2004 – ČR,
Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
2007 –
Bulharsko, Rumunsko
Instituce
Evropský parlament
- Sídlo ve
Štrasburku
Rada
Evropské unie
- Sídlo
v Bruselu nebo Lucemburku
Evropská
komise
- Sídlo Brusel
Finanční orgány
Evropská
centrální banka
- Frankfurt
nad Mohanem
Podmínky pro přijetí eura a Česká
republika
Nezbytnou
podmínkou splnění těchto kritérií je jejich udržitelnost:
- Veřejné finance – vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3% HDP
- Inflační kritérium – roční průměrná inflace nejvýše 1,5 % z bodu
nad referenční hodnotou
- Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb – výnos z vládních dluhopisů nejvýše 2 % body
nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou
- Stabilita měnového kurzu – minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez
vnitřního pnutí
Symboly EU
Evropská vlajka – dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideály
jednoty
Evropská hymna – melodie je převzata z Deváté symfonie Ludwiga
van Beethovena
Den Evropy – 9. květen