2. Hospodářská politika státu
Hospodářská politika
státu
- Souhrn
cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých
oblastech ekonomika
- Typy:
1) Konzervativní typ – volná ruka trhu, cílem je
cenová stabilita, jako nástroj využívá monetární politiku
2) Keynesiánský typ – stát má ovlivňovat dění
v ekonomice, cílem je přiměřená nezaměstnanost, nástroj, který využívá je
státní rozpočet (fiskální politika)
3) Neokeynesiánký typ – slučuje oba přístupy, cílem je
zaměstnanost i cenová stabilita a kombinuje monetární i fiskální politiku
- Hospodářské
funkce státu v tržní ekonomice:
1) Tvorba a dodržování práva (stínová ekonomika)
2) Působení na stabilní hospodářský vývoj (zabezpečení stabilního vývoje
ekonomiky, stát podporuje rozvoj důležitých odvětví a regionů – programy státní
podpory, investiční pobídky)
3) Ochrana konkurenčního prostředí – otevření a licencované trhy,
monopol, regulace monopolů, regulace externalit
- V tržní
ekonomice máme 4 nástroje hospodářské politiky:
1) Monetární politika
2) Fiskální politika
3) Důchodová a
sociální politika
4) Vnější obchodní a
měnová politika
Monetární politika
(peněžní a úvěrová politika)
- Účinnost
je dána závislostí či nezávislostí centrální banky na vládě
- Aby
tato politika mohla působit, musí být plněny tyto základní podmínky:
a) V zemi musí
existovat rozvinutý trh peněz a kapitálu
b) Emise peněz musí
být převedena do pravomoci centrální banky
- Rozlišujeme
2 typy monetární politiky:
1) Restriktivní
Nastupuje v dobách, kdy
roste míra inflace
Centrální banka usiluje o snížení
množství peněz v oběhu, začne stahovat peníze z oběhu a omezovat
úvěrování → méně prostředků k investování nebo se investování méně vyplatí
→ snížení výroby → snížení HDP
Pokles HDP vyvolá zvýšení
nezaměstnanosti a ke snížení vývozu → saldo obchodní bilance
2) Expanzivní
Jestliže se zhoršují ukazatele
HDP a nezaměstnanosti je třeba opačný přístup
Centrální banka zvýší množství
peněz v oběhu a více zpřístupní úvěry
V důsledku zvýšení HDP
klesne nezaměstnanost a může ovlivnit saldo obchodní bilance
Jak
se měnová politika provádí?
1. Operace na volném
trhu – zjednodušeně
jsou to obchody s CP
Dělí
se:
Repo operace – banky si ukládají
peníze u centrální banky ty, které banky momentálně nepoužívají, dostanou repo
úrok
Nákup a prodej CP – když je třeba
snížit množství peněz v oběhu, centrální banka prodává CP. Když je třeba
zvýšit množství peněz v oběhu, centrální banka nakupuje CP
2. Diskontní sazba – komerční banky si mohou uložit
peníze v centrální bance, jsou úročeny diskontní sazbou. Diskontní sazba
představuje dolní hranici úrokových sazeb pro vklady
3. Lombardní sazba – komerční banky si také mohou
přes noc od centrální banky peníze půjčit. Jsou úročeny lombardní sazbou
4. Minimální povinné
rezervy komerčních bank
– všechny peněžní ústavy musí ukládat část svých prostředků u centrální banky –
jejich velikost je dána %. Pokud se zvyšuje výše těchto rezerv, obchodní banky
mají méně zdrojů pro půjčování. Naopak snížení rezerv znamená podporu
úvěrování.
Fiskální politika
(rozpočtová)
- Veřejné
finance zahrnují:
1) Státní rozpočet
2) Územní rozpočty
(obcí, krajů)
3) Mimorozpočtové
fondy (např. fond dopravní infrastruktury)
4) Veřejné zdravotní
pojištění
Státní
rozpočet
- Centralizovaný
peněžní fond, který slouží k přerozdělování peněz
- Navrhuje
ho vláda, schvaluje parlament
- Účty
vede ČNB
- Vláda
ho využívá ke sledování ekonomických a mimoekonomických cílů
- Stává
se nástrojem regulace ekonomického a sociálního vývoje
- Má
podobu bilance – stránku příjmovou a výdajovou
Příjmy státního
rozpočtu:
- Daňové
příjmy
- Pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- Nedaňové
příjmy, kapitálové příjmy a transfery (příjmy z EU)
Výdaje státního
rozpočtu
- Vládní
nákupy statků a služeb a transferové platby
- Rozdělení
výdajů podle jednotlivých kapitol – ministerstvo obrany, ministerstvo práce a
sociálních věcí, ministerstvo školství a sociálních věcí, ministerstvo
spravedlnosti
Státní
rozpočet může být:
- Vyrovnaný → příjmy
= výdaje
- Přebytkový → příjmy
> výdaje
- Schodkový → příjmy
< výdaje
- Deficit
může být:
a) Cyklický – vzniká automaticky jako
důsledek ekonomického cyklu, tzn. v recesi se prohlubuje, příčiny vzniku
jsou ekonomické
b) Strukturální – nezávisí na tom, zda je
ekonomika v recesi či expanzi, příčiny vzniku jsou politické
Deficit
se kryje:
- Půjčkami
– emisí CP, úvěry
- Zvyšováním
daní
- Emise
nových peněz
Ke
konci rozpočtového období se uzavírají příjmy a výdaje státního rozpočtu a
stejně jako návrh rozpočtu, tak i státní závěrečný účet podléhá parlamentním
schválení
Státní dluh – emituje obligace, státní
pokladniční poukázky, úvěry ze zahraničí, krytí deficitu státního rozpočtu
Vládní dluh – dluhy celé soustavy veřejných
rozpočtů (ZP)
Účinnost
politiky závisí na tom, zda stát dokáže nalézt správnou míru mezi výší příjmů a
výdajů rozpočtu.
Nástroje
ovlivňující fiskální politiku
- Výdaje státu:
Zvýšení výdajů
· Zvýší
se poptávka
· Výdaje
mohou být cíleně směřovány do některých oblastí – stát chce pomoci
Snížení výdajů
· Je
vynucováno především deficitem státního rozpočtu a růstem státního či veřejného
dluhu
- Daně
Snížení – pro obyvatelstvo →
větší koupěschopnost
Zvýšení → dosáhnout dostatečného
výběru daní
- Vestavěné
stabilizátory –
pojištění v nezaměstnanosti
Vztah
státního rozpočtu k rozpočtu Evropské unie
Jaké
jsou podmínky zavedení eura?
Inflace
do 1,5%
Příjmy |
Výdaje |
Podíl
z vybrané HDP |
Výdaje
na zemědělství |
Příspěvky
členských zemí odvozené od výše HDP |
Zmenšovaní
podílu mezi regiony |
Clo |
Věda
a technika, pomoc rozvojovým zemím, administrativa |
Dávky
ze zemědělských produktů |
|
Důchodová a sociální
politika
Důchodová politika
- Cílem
je potlačovat inflaci bez negativního důsledku na vývoj HDP a zaměstnanosti
- Sníží
se o cenovou stabilitu ovlivňováním vývoje mezd, cen a nepřímo i zisku
- V praxi
je velmi obtížné dosáhnout žádoucího efektu, účinnosti závisí na formě, která
je využívaná ve vztazích mezi tripartitou (vláda, odbory, podnikatelé)
Sociální politika
1) Poskytování
veřejných statků a služeb
2) Regulace cen
- Maximální
cena – nájemné, poplatky ve zdravotnictví
- Minimální
cena – dříve u zemědělských produktů
- Minimální
mzdové tarify a minimální mzdy – 8 000Kč
3) Systém státní
sociální podpory
- Životní
a existenční minimum
- Dávky
sociálního zabezpečení:
Porodné, rodičovský příspěvek
Přídavky na děti, příspěvek na
bydlení
4) Řešení otázek
nezaměstnanosti
– úřady práce
Vnější obchodní a
měnová politika
- Reguluje
toky výrobků, služeb a kapitálu, které přecházejí hranice země
- Souhrn
zásad a prostředků, podle kterých vláda každého státu uspořádává hospodářské
vztahy s jinými zeměmi
- Vláda
prosazuje:
1) Vyrovnanou platební
bilanci
2) Stabilita měnového
kursu
- Vnější
obchodní měnovou politiku ovlivňují:
ČNB
Ministerstvo zahraničí (navazuje
styky na nejvyšší úrovni)
Ministerstvo financí (předpisy,
daně, apod.)
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Celní správa
Hospodářská komora
Sdružení podnikatelů
Obchodní politika
Směry:
a) Liberalismus – stát nezasahuje do velikosti
vývozu a dovozu. Tak existuje volná konkurence domácího a zahraničního zboží a
služeb. Z tohoto přístupu těží hlavně spotřebitel
b) Protekcionismus – stát podporuje domácí podniky,
projevuje se hlavně ochranou před dovozy
Prostředky:
- V oblasti
cel se využívá celní sazebník vůči nečlenům EU
- Dovozní
a vývozní kvóty určuje Komise EU a jsou jednotné pro celé EU
- Podpora
exportu – EU nezasahuje, jednotlivé země mají samostatnou proexportní politiku
Měnová politika
- Cílem
je stabilita kursu
- Na
kurs měny působí:
a) Úrokové sazby – pokud se zvyšují, roste zájem
o vklady v dané měně, zahraniční subjekty měnu nakupují, aby ji uložily →
zvyšuje se poptávka po měně tedy i kurs
b) Rozsáhlé nákupy a
prodeje měny –
nákupy zvyšují poptávku a kurs se zvyšuje
c) Ekonomická,
politická situace, aktuální události
V případě,
že se kurs vyvíjí nepříznivě, může emisní banka zasáhnout těmito způsoby:
a) Devizová intervence – pokud kurs nadměrné klesá,
centrální banka svou měnu nakupuje za jiné měny. Tím zvyšuje poptávku, a jednak svou měnu
stahuje z oběhu, tím snižuje její nabídku. V důsledku toho kurs roste
nebo se stabilizuje
b) Změny úrokových
sazeb z vkladů
– působí na zvýšení zájmu zahraničních investorů v dané měně ukládat, a
tedy na růst kursu naopak snížení úrokových sazeb způsobuje pokles kursu. Měna
musí být ale spolehlivá
Jak
působí změny kursu na vývoz a dovoz:
Znehodnocení kursu
a) Podporuje vývoz – nezmění-li se cena
v domácí (znehodnocené) měně, vyvážené zboží pro zahraničního kupce
v cizí měně se zlevní
b) Omezuje dovoz – zahraniční zboží se při stejné
ceně v cizí měně zdražuje
Znehodnocení
tak přináší vývozcům kursovní zisky a dovozcům kursovní ztráty
Zhodnocení kursu
a) Omezuje vývoz – zboží pro zahraničního kupce
se při nezměněné domácí ceně zdražuje
b) Podporuje dovoz – zboží pro tuzemské
spotřebitele se zlevňuje, zhodnocení kursu přináší vývozcům kursovní ztráty a
dovozcům zisky
Nezaměstnanost
Rozdělení
obyvatelstva:
1) Ekonomicky aktivní
obyvatelstvo –
lidé, kteří pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají
2) Ekonomicky
neaktivní obyvatelstvo
– lidé, kteří nepracují nebo jsou nezaměstnaní a práci si nehledají
Nezaměstnanost
může být:
a) Dobrovolná – lidé, kteří si práci nehledají
(jsou zajištěni, ztratili naději)
b) Nedobrovolná – lidé usilují o pracovní místa,
jsou registrováni na úřadu práce
Základní
typy nezaměstnaností:
1) Frikční
Jedná se o přecházení pracovníků
z jednoho zaměstnání do druhého
Spočívá v nedokonalé
mobilitě pracovních sil, souvisí s životním cyklem.
Je krátkodobá a v tržní
ekonomice neodstranitelná
2) Strukturální
Vychází ze změn ve struktuře
národního hospodářství
Je vyvolána technickým pokrokem a
změnami v preferencích lidí
Může být v důsledku v nesouladu mezi
utvářenými a rušenými pracovními místy v některých oblastech velmi
dlouhodobá a vysoká
3) Cyklická
Spojená s hospodářským
cyklem
Roste v recesi, snižuje se
v expanzi
- Míra
nezaměstnanosti se vyjadřuje v % a vypočítá se:
= počet nezaměstnaných, kteří
aktivně hledají práci/ekonomicky aktivní obyvatelstvo *100
Magický čtyřúhelník
(účinnost
hospodářské politiky)
- Cílem
hospodářské politiky je dostatečný stupeň zaměstnanosti a cenová stabilita
- Podmínky,
které mají zajistit dosažení obou cílů, jsou dostatečné temp růstu HDP a
z dlouhodobého pohledu vyrovnaná platební bilance → vláda by měla současně
plnit 4 úkoly:
Vláda nemůže dosáhnout všech úkolů současně,
musí volit priority
G –
přírůstek HDP v %
B –
saldo běžného účtu v % z HDP
P –
míra inflace
U –
míra nezaměstnanosti
V období
t=1 vláda byla nejúspěšnější při prosazování cenové stability.
V období
t=2 byla nejúspěšnější, ve snížení nezaměstnanosti, vzrostlo HDP, zvýšila se
inflace.
- Tvar
čtyřúhelníku ukazuje, jak byla úspěšná v jednotlivých oblastech (čím více
je vrchol vzdálen od průsečíku os, tím byla úspěšnější)
- Vzdálenost
plochy poskytujeme představu o celkové úspěšnosti hospodářské politiky (čím je
větší, tím je úspěšnější)