Maturitní otázky do češtiny i do jiných předmětů

Hospodářská politika státu

- Souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomika

- Typy:

1) Konzervativní typ – volná ruka trhu, cílem je cenová stabilita, jako nástroj využívá monetární politiku

2) Keynesiánský typ – stát má ovlivňovat dění v ekonomice, cílem je přiměřená nezaměstnanost, nástroj, který využívá je státní rozpočet (fiskální politika)

3) Neokeynesiánký typ – slučuje oba přístupy, cílem je zaměstnanost i cenová stabilita a kombinuje monetární i fiskální politiku

- Hospodářské funkce státu v tržní ekonomice:

1) Tvorba a dodržování práva (stínová ekonomika)

2) Působení na stabilní hospodářský vývoj (zabezpečení stabilního vývoje ekonomiky, stát podporuje rozvoj důležitých odvětví a regionů – programy státní podpory, investiční pobídky)

3) Ochrana konkurenčního prostředí – otevření a licencované trhy, monopol, regulace monopolů, regulace externalit

- V tržní ekonomice máme 4 nástroje hospodářské politiky:

1) Monetární politika

2) Fiskální politika

3) Důchodová a sociální politika

4) Vnější obchodní a měnová politika

Monetární politika

(peněžní a úvěrová politika)

- Účinnost je dána závislostí či nezávislostí centrální banky na vládě

- Aby tato politika mohla působit, musí být plněny tyto základní podmínky:

a) V zemi musí existovat rozvinutý trh peněz a kapitálu

b) Emise peněz musí být převedena do pravomoci centrální banky

- Rozlišujeme 2 typy monetární politiky:

1) Restriktivní

 Nastupuje v dobách, kdy roste míra inflace

 Centrální banka usiluje o snížení množství peněz v oběhu, začne stahovat peníze z oběhu a omezovat úvěrování → méně prostředků k investování nebo se investování méně vyplatí → snížení výroby → snížení HDP

 Pokles HDP vyvolá zvýšení nezaměstnanosti a ke snížení vývozu → saldo obchodní bilance

2) Expanzivní

 Jestliže se zhoršují ukazatele HDP a nezaměstnanosti je třeba opačný přístup

 Centrální banka zvýší množství peněz v oběhu a více zpřístupní úvěry

 V důsledku zvýšení HDP klesne nezaměstnanost a může ovlivnit saldo obchodní bilance

Jak se měnová politika provádí?

1. Operace na volném trhu – zjednodušeně jsou to obchody s CP

Dělí se:

 Repo operace – banky si ukládají peníze u centrální banky ty, které banky momentálně nepoužívají, dostanou repo úrok

 Nákup a prodej CP – když je třeba snížit množství peněz v oběhu, centrální banka prodává CP. Když je třeba zvýšit množství peněz v oběhu, centrální banka nakupuje CP

2. Diskontní sazba – komerční banky si mohou uložit peníze v centrální bance, jsou úročeny diskontní sazbou. Diskontní sazba představuje dolní hranici úrokových sazeb pro vklady

3. Lombardní sazba – komerční banky si také mohou přes noc od centrální banky peníze půjčit. Jsou úročeny lombardní sazbou

4. Minimální povinné rezervy komerčních bank – všechny peněžní ústavy musí ukládat část svých prostředků u centrální banky – jejich velikost je dána %. Pokud se zvyšuje výše těchto rezerv, obchodní banky mají méně zdrojů pro půjčování. Naopak snížení rezerv znamená podporu úvěrování.

Fiskální politika

(rozpočtová)

- Veřejné finance zahrnují:

1) Státní rozpočet

2) Územní rozpočty (obcí, krajů)

3) Mimorozpočtové fondy (např. fond dopravní infrastruktury)

4) Veřejné zdravotní pojištění

Státní rozpočet

- Centralizovaný peněžní fond, který slouží k přerozdělování peněz

- Navrhuje ho vláda, schvaluje parlament

- Účty vede ČNB

- Vláda ho využívá ke sledování ekonomických a mimoekonomických cílů

- Stává se nástrojem regulace ekonomického a sociálního vývoje

- Má podobu bilance – stránku příjmovou a výdajovou

Příjmy státního rozpočtu:

- Daňové příjmy

- Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a transfery (příjmy z EU)

Výdaje státního rozpočtu

- Vládní nákupy statků a služeb a transferové platby

- Rozdělení výdajů podle jednotlivých kapitol – ministerstvo obrany, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství a sociálních věcí, ministerstvo spravedlnosti

Státní rozpočet může být:

- Vyrovnaný → příjmy = výdaje

- Přebytkový → příjmy > výdaje

- Schodkový → příjmy < výdaje

- Deficit může být:

a) Cyklický – vzniká automaticky jako důsledek ekonomického cyklu, tzn. v recesi se prohlubuje, příčiny vzniku jsou ekonomické

b) Strukturální – nezávisí na tom, zda je ekonomika v recesi či expanzi, příčiny vzniku jsou politické

Deficit se kryje:

- Půjčkami – emisí CP, úvěry

- Zvyšováním daní

- Emise nových peněz

Ke konci rozpočtového období se uzavírají příjmy a výdaje státního rozpočtu a stejně jako návrh rozpočtu, tak i státní závěrečný účet podléhá parlamentním schválení

Státní dluh – emituje obligace, státní pokladniční poukázky, úvěry ze zahraničí, krytí deficitu státního rozpočtu

Vládní dluh – dluhy celé soustavy veřejných rozpočtů (ZP)

Účinnost politiky závisí na tom, zda stát dokáže nalézt správnou míru mezi výší příjmů a výdajů rozpočtu.

Nástroje ovlivňující fiskální politiku

- Výdaje státu:

 Zvýšení výdajů

· Zvýší se poptávka

· Výdaje mohou být cíleně směřovány do některých oblastí – stát chce pomoci

 Snížení výdajů

· Je vynucováno především deficitem státního rozpočtu a růstem státního či veřejného dluhu

- Daně

 Snížení – pro obyvatelstvo → větší koupěschopnost

 Zvýšení → dosáhnout dostatečného výběru daní

- Vestavěné stabilizátory – pojištění v nezaměstnanosti

Vztah státního rozpočtu k rozpočtu Evropské unie

Jaké jsou podmínky zavedení eura?

Inflace do 1,5%

Důchodová a sociální politika

Důchodová politika

- Cílem je potlačovat inflaci bez negativního důsledku na vývoj HDP a zaměstnanosti

- Sníží se o cenovou stabilitu ovlivňováním vývoje mezd, cen a nepřímo i zisku

- V praxi je velmi obtížné dosáhnout žádoucího efektu, účinnosti závisí na formě, která je využívaná ve vztazích mezi tripartitou (vláda, odbory, podnikatelé)

Sociální politika

1) Poskytování veřejných statků a služeb

2) Regulace cen

- Maximální cena – nájemné, poplatky ve zdravotnictví

- Minimální cena – dříve u zemědělských produktů

- Minimální mzdové tarify a minimální mzdy – 8 000Kč

3) Systém státní sociální podpory

- Životní a existenční minimum

- Dávky sociálního zabezpečení:

 Porodné, rodičovský příspěvek

 Přídavky na děti, příspěvek na bydlení

4) Řešení otázek nezaměstnanosti – úřady práce

Vnější obchodní a měnová politika

- Reguluje toky výrobků, služeb a kapitálu, které přecházejí hranice země

- Souhrn zásad a prostředků, podle kterých vláda každého státu uspořádává hospodářské vztahy s jinými zeměmi

- Vláda prosazuje:

1) Vyrovnanou platební bilanci

2) Stabilita měnového kursu

- Vnější obchodní měnovou politiku ovlivňují:

 ČNB

 Ministerstvo zahraničí (navazuje styky na nejvyšší úrovni)

 Ministerstvo financí (předpisy, daně, apod.)

 Ministerstvo průmyslu a obchodu

 Celní správa

 Hospodářská komora

 Sdružení podnikatelů

Obchodní politika

Směry:

a) Liberalismus – stát nezasahuje do velikosti vývozu a dovozu. Tak existuje volná konkurence domácího a zahraničního zboží a služeb. Z tohoto přístupu těží hlavně spotřebitel

b) Protekcionismus – stát podporuje domácí podniky, projevuje se hlavně ochranou před dovozy

Prostředky:

- V oblasti cel se využívá celní sazebník vůči nečlenům EU

- Dovozní a vývozní kvóty určuje Komise EU a jsou jednotné pro celé EU

- Podpora exportu – EU nezasahuje, jednotlivé země mají samostatnou proexportní politiku

Měnová politika

- Cílem je stabilita kursu

- Na kurs měny působí:

a) Úrokové sazby – pokud se zvyšují, roste zájem o vklady v dané měně, zahraniční subjekty měnu nakupují, aby ji uložily → zvyšuje se poptávka po měně tedy i kurs

b) Rozsáhlé nákupy a prodeje měny – nákupy zvyšují poptávku a kurs se zvyšuje

c) Ekonomická, politická situace, aktuální události

V případě, že se kurs vyvíjí nepříznivě, může emisní banka zasáhnout těmito způsoby:

a) Devizová intervence – pokud kurs nadměrné klesá, centrální banka svou měnu nakupuje za jiné měny. Tím zvyšuje poptávku, a jednak svou měnu stahuje z oběhu, tím snižuje její nabídku. V důsledku toho kurs roste nebo se stabilizuje

b) Změny úrokových sazeb z vkladů – působí na zvýšení zájmu zahraničních investorů v dané měně ukládat, a tedy na růst kursu naopak snížení úrokových sazeb způsobuje pokles kursu. Měna musí být ale spolehlivá

Jak působí změny kursu na vývoz a dovoz:

Znehodnocení kursu

a) Podporuje vývoz – nezmění-li se cena v domácí (znehodnocené) měně, vyvážené zboží pro zahraničního kupce v cizí měně se zlevní

b) Omezuje dovoz – zahraniční zboží se při stejné ceně v cizí měně zdražuje

Znehodnocení tak přináší vývozcům kursovní zisky a dovozcům kursovní ztráty

Zhodnocení kursu

a) Omezuje vývoz – zboží pro zahraničního kupce se při nezměněné domácí ceně zdražuje

b) Podporuje dovoz – zboží pro tuzemské spotřebitele se zlevňuje, zhodnocení kursu přináší vývozcům kursovní ztráty a dovozcům zisky

Nezaměstnanost

Rozdělení obyvatelstva:

1) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – lidé, kteří pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají

2) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo – lidé, kteří nepracují nebo jsou nezaměstnaní a práci si nehledají

Nezaměstnanost může být:

a) Dobrovolná – lidé, kteří si práci nehledají (jsou zajištěni, ztratili naději)

b) Nedobrovolná – lidé usilují o pracovní místa, jsou registrováni na úřadu práce

Základní typy nezaměstnaností:

1) Frikční

 Jedná se o přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do druhého

 Spočívá v nedokonalé mobilitě pracovních sil, souvisí s životním cyklem.

 Je krátkodobá a v tržní ekonomice neodstranitelná

2) Strukturální

 Vychází ze změn ve struktuře národního hospodářství

 Je vyvolána technickým pokrokem a změnami v preferencích lidí

  Může být v důsledku v nesouladu mezi utvářenými a rušenými pracovními místy v některých oblastech velmi dlouhodobá a vysoká

3) Cyklická

 Spojená s hospodářským cyklem

 Roste v recesi, snižuje se v expanzi

- Míra nezaměstnanosti se vyjadřuje v % a vypočítá se:

= počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci/ekonomicky aktivní obyvatelstvo *100

Magický čtyřúhelník

(účinnost hospodářské politiky)

- Cílem hospodářské politiky je dostatečný stupeň zaměstnanosti a cenová stabilita

- Podmínky, které mají zajistit dosažení obou cílů, jsou dostatečné temp růstu HDP a z dlouhodobého pohledu vyrovnaná platební bilance → vláda by měla současně plnit 4 úkoly:

  Vláda nemůže dosáhnout všech úkolů současně, musí volit priority

G – přírůstek HDP v %

B – saldo běžného účtu v % z HDP

P – míra inflace

U – míra nezaměstnanosti

V období t=1 vláda byla nejúspěšnější při prosazování cenové stability.

V období t=2 byla nejúspěšnější, ve snížení nezaměstnanosti, vzrostlo HDP, zvýšila se inflace.

- Tvar čtyřúhelníku ukazuje, jak byla úspěšná v jednotlivých oblastech (čím více je vrchol vzdálen od průsečíku os, tím byla úspěšnější)

- Vzdálenost plochy poskytujeme představu o celkové úspěšnosti hospodářské politiky (čím je větší, tím je úspěšnější)