Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. Mezinárodní obchod

25. 5. 2010

Mezinárodní obchod

 

- Slouží k tomu, abychom vyvezli ty produkty, jichž máme dostatek a získali za ně jiné, které se u nás neprodukují

Potřebnost mezinárodního obchodu je dána zejména:

* Surovinovým bohatstvím země – některé mohou suroviny vyvážet, ale musejí dovážet

* Klimatickými a přírodními podmínkami – dovezeme produkty, které není možné nebo vhodné u nás pěstovat a dovážejí se z jiných zemí a naopak tyto státy vývozem svých produktů získají prostředky

* Vhodnými domácími podmínkami pro poskytování služeb

* Stavem trhu – jestliže se neurodí brambory, musíme je dovést. Vyrábíme-li větší množství oceli, než prodáme na tuzemském trhu, přebytek vyvážíme

- Nejvíce obchodujeme se zeměmi v EU

 

 

Opatření používaná státy v mezinárodním obchodě

Jednostranná opatření:

- Mezinárodní obchod přináší výhody i nevýhody

- V některých případech může být vhodné chránit domácí podniky před silnou zahraniční konkurencí

- Stát k omezení nebo naopak k podpoře mezinárodního obchodu používá následující opatření:

* Cla – cla cenu dováženého zboží zvyšují, a tím mohou částečně chránit domácí výrobce před konkurencí. Současně umožňují získat prostředky do státního rozpočtu

* Množstevní (hodnotové) kvóty – státní orgány (ministerstva, celní správy, apod.). stanovují množství nebo celkovou hodnotu zboží, které lze vyvést i dovést. Pokud nejsou kvóty vyčerpány, mohou vývozci požádat o povolení k obchodu – vývozní (dovozní) licenci.

* Normy a další předpisy – certifikáty

* Prostředky používané k podpoře vývozu – státy podporují vývoz, protože umožňuje zvyšovat domácí produkci, zaměstnanost, příjmu z dovozu, … Proto zřizují instituce, které poskytují informace o zahraničních trzích, které pojišťují proti riziku nezaplacení zboží.

 

Mnohostranné dohody mezi státy

Vyšším stupněm spolupráce mezi státy je uzavírání mezinárodních dohod. Na jejich základě často vznikají mezinárodní organizace např. OSN. Světová obchodní organizace (OWT) má za cíl odstraňovat překážky v mezinárodním obchodě.

 

Mezinárodní integrace

- Těsná vzájemná spolupráce mezi státy, že vede k jejich vzájemné závislosti. Vlivem integrace vznikají různá integrační seskupení.

 

Evropská unie

- Projevy v současnosti jsou:

a) Společný trh, který – s jistým zjednodušením – znamená, že EU vystupuje na trzích členských zemí tak, jako by šlo o zemi státu jediného. Zakládá na 4 svobodách:

* Volný pohyb zboží – zboží lze v kterékoli členské zemi, neplatí se clo, neexistují množstevní (hodnotové) kvóty. Na vnitřních hranicích se neprovádějí kontroly. EU není zahraničním obchodem.

* Volný pohyb služeb – služby mohou poskytovat podniky od kteréhokoli zájemce z kteréhokoliv státu EU. Je možné otevřít si bankovní účet v kterékoli zemi, využít dopravní společnosti kteréhokoli státu, apod.

* Volný pohyb osob – znamená volný cestovní ruch, možnost zaměstnání v kterékoli zemi bez potřeby pracovního povolení, libovolný pobyt osob, omezení (zatím ne odstranění) osobních kontrol osob překračujících vnitřní hranici, uznávají se doklady o kvalifikaci všemi členskými státy.

* Volný pohyb kapitálu – lze podnikat a založit podnik v kterékoli zemi. Němci zakládají podniky v Portugalsku s levnější pracovní sílou a nezaměstnanost tak může v Německu stoupat a v Portugalsku klesat.

 

b) Měnová unie – státy používají jednotné předpisy pro nakládání s tuzemskou měnou a zahraničními měnami. V řadě členských států EU (kromě VB, Švédsku, Dánsku a samozřejmě nově přistoupených států) je zavedena jednotná měna Euro. Pomocí této měny může probíhat veškeré placení.

 

 Marketingová příprava

 

Průzkum trhu:

a) Zemi – jaká je hospodářská a politická situace, popřípadě jaké jsou podmínky pro proclení, v některých zemích mohou být silné nelegální struktury, s jejichž vlivem je třeba počítat

b) Místních obyvatelích – jaké je jejich složení podle povolání, věku, národnosti, kupní síly, apod.

c) Zboží – jaké jsou parametry produktů na místním trhu, zda náš výrobek nebude potřebovat úpravy, aby vyhovoval místním podmínkám, jaké jsou ceny srovnatelných produktů

 

Úprava nástroje marketingu

 

1. Produkt – přizpůsobíme zahraničním zvyklostem a potřebám. Přesněji řečeno nejprve zvážíme, zda jsou naše produkty na místním trhu prodejné. Ověříme si požadavky na vzhled, barvu, chuť, kvalitativní požadavky, požadavky norem složení, označování výrobků.

2. Cena – aplikujeme marketingový a nákladový přístup. Při prodeji do zahraničí vycházíme z ceny dosažitelné v zahraničí, od níž náklady odčítáme.

 

Prodejní cena

- přímé obchodní náklady

- marže 

 

 

= nákupní (výrobní) cena zboží

 

Přímé obchodní náklady – rozumíme jimi náklady, které lze přesně stanovit na jeden obchodní případ. Nejčastěji jsou to doprava, pojištění, provize, náklady, kontroly a přejímky, skladné.

Marže – kryje nepřímé náklady a obsahuje zisk

 

3. Distribuce – existují dvě možnosti:

Ø Přímý prodej – domácí výrobní podnik sám prodává své výrobky do jiné země či je sám nakupuje. Jsou třeba jazykové znalosti, znalosti techniky obchodování. Je třeba mít dostatečně kvalifikované zaměstnance.

Ø Nepřímý prodej – domácí výrobní podnik využívá služby obchodního podniku. Své výrobky prodá obchodnímu podniku, který je pak sám prodá do jiné země a naopak.

V této oblasti se obchod pomocí internetu rozvíjí. Pokud obchodujeme přímo, zřídíme si vlastní internetový obchod. Při obchodování uvnitř EU se uplatňuje volný pohyb zboží a služeb. Obchod mimo EU je zahraničním obchodem.

 

4. Propagace – propagaci bude nejlépe svěřit zahraniční propagační agentuře, která zná místní podmínky

 

Uzavření kupní smlouvy

 

- Obsah při prodeji v tuzemsku:

1. smluvní strany – dodavatel a odběratel

2. náplň: 

co je předmětem

druh zboží

 množství 

 jakost

 cena  

 způsob dopravy

  místo předání 

 penále za nedodržení podmínek

  podpisy smluvních stran a datum

 

- obsahuje obdobné náležitosti jako při prodeji v tuzemsku:

* kupující a prodávající

* povinnosti prodávajícího – jaké množství, jakost a provedení zboží, dodání

* povinnosti kupujícího – převzít dodávku, zaplatit

* další ujednání – záruka, řešení reklamací

- na obsah podmínek mimo EU má velký vliv vzdálenost a jazykové bariéry → rostou rizika poškození při dopravě, nezaplacení, nepřevzetí zboží

 

Rizika

- kursovní rizika, která vznikají pohybem kursu měny, v níž je sjednáno placení

- mohou nastat:

* stoupá kurs → obdržíme více peněz

* klesá kurs → obdržíme méně peněz

- vznikají kursovní zisky a kursovní ztráty

 

Politická rizika

 

- nepokoje, stávky, zákazy dovozu do dané země, zákazy úhrad do zahraničí, politické převraty

 

 Dodací podmínky

 

- určení místa, do kterého bude zajišťovat dopravu a ostatní náležitosti prodávajícího. Dodací podmínky udávají:

* kdy přecházejí rizika poškození a ztráta zboží z prodávajícího na kupujícího

* kdy přechází hrazení nákladů z prodávajícího na kupujícího

* povinnosti prodávajícího a kupujícího při zajištění dopravy a dokumentů → využívána formulace franko – např. „franko Kodaň“ znamená, že do Kodaně prodávající hradí náklady dopravy

 

ICOTERMS

 

- při prodeji do zahraničí se nejvíce používají

- představují sjednocená pravidla výkladu dodacích podmínek vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži u nás v Hospodářské komoře

 

 Celkový přehled INCOTERMS

- Zkratky:

* Skupina E – kupující zajišťuje vše

* Skupina F – kupující zajišťuje prakticky veškerou dopravu a nese rizika, ale nezajišťuje proclení v zemi nákupu

* Skupina C – prodávající zajišťuje veškerou dopravu, ale nenese rizika při dodání

* Skupina D – prodávající zajišťuje prakticky vše

 

 

Platební podmínky

 

- Bankovní převod – kupující vyplní příkaz k úhradě do zahraničí a banky provedou platbu

- Dokumentární platby – jsou typické při placení do zahraničí

- Další způsoby – šek, směnky, hotovost

 

Dokumentární inkaso – placení proti dokumentům

- Při tomto způsobu placení se banka kupujícího zavazuje, že kupujícímu vydá doklady opravňující k nakládání se zbožím až po zaplacení

- Prodávající má jistotu, že zboží nebude vydáno dříve, než bude zaplaceno, a kupující má jistotu, že zboží obdrží

- Prodávající podstupuje riziko → kupující zboží nepřevezme, protože je dočasně platebně neschopný nebo má výhrady k dodávce

 

 Dokumentární akreditiv

1) Otevření (vystavení) akreditivu – otevírá se v určitou dobu před odesláním zboží. Otevření znamená, že kupující pořádá svou banku, aby na určenou dobu platnosti zablokovala na jeho účtu požadovanou částku

 

 

2) Použití akreditivu – dochází k němu v době, kdy je realizovaná dodávka. Prodávající odešle zboží a doklady o tom předloží své bance.

 

Dodání zboží do EU

 

Proběhne:

- Oznámení o odeslání dodávky

- Expedice

- Vlastní dodání a převzetí dodávky

- Fakturace

- Zaplacení

 

Rozdíly však jsou v tom, že jde o větší vzdálenost a tedy větší riziko a budeme jinak vykazovat DPH.

 

Vývoz

 

- Zboží je nutné poclít

a) Sjednání kupní smlouvy

b) Realizace dodávky:

* Oznámení o odeslání dodávky, expedice

* Vnitřní celní prohlídka a proclení ve vnitrozemí ČR

* Dodání na hranici

* Vnější celní prohlídka na hranici

* Převzetí a přejímka zboží

* Vnitřní celní prohlídka a proclení v zemi kupujícího

* Fakturace

* Zaplacení

Proclení začíná tím, že vývozce podá dodávku k proclení. Může ho zastupovat jiná osoba – dopravce, speditér, který zajistí vyplnění celních dokladů a proclení. K tomu využije JSD (jednotný správní dokument), kde uvede druh a množství zboží a celní hodnotu. Při proclení se zásilka navrhuje do celního režimu, který určuje, jak bude placeno clo, případně další dávky. Při vývozu vesměs půjde o jediný celní režim, nazývaný zcela logicky vývoz.

 

Druhy prohlídky vyváženého zboží:

a) Vnitřní prohlídka – ve výrobním závodě nebo ve sběrném středisku, kde se zásilka nakládá na dopravní prostředek. Jde o důkladnou kontrolu zboží a dokladů.

b) Vnější kontrola – probíhá na hranici a většinou představuje kontrolu celních závěr

 

Nákup mimo území ČR

 

 1. Příprava dovozu (nákupu) – znamená především zjištění potřeby dovozu

2. Stanovení ceny – postupujeme opačně než při prodeji

 

Nákupní cena

+ přímé obchodní náklady

+ případné clo

+ marže 

 

 

= prodejní cena

+ DPH 

 

 

= prodejní cena s daní

 

Clo se připočítává v případě, že nejde o nákup uvnitř členského státu EU.

Marže může být opět stanovena procentem.

 

Uzavření kupní smlouvy

 

- Probíhá obdobně jako při vývozu

 

- Zvýšená pozornost dodacím a platebním podmínkám

 

Realizace dodávky

 

Pořízení zboží

Proběhne:

- Oznámení o odeslání dodávky

- Expedice

- Vlastní dodání a převzetí dodávky

- Fakturace

- Zaplacení

 

 Dovoz ze zemí mimo EU

 

- Zboží se musí rozlít

a) Sjednaní kupní smlouvy

b) Realizace dodávky

* expedice, proclení ve vnitrozemí, doprava na hranici, proclení na hranici, doprava do země kupujícího, proclení v zemi kupujícího, převzetí zboží, fakturace a zaplacení

* vnější prohlídka

 

 

Režim při dovozu

a) režim volný oběh – jde o režim pro běžný dovoz a znamená, že se platí clo podle celního sazebníku

b) režim tranzit – v tomto případě zboží nekončí u nás, ale pokračuje do jiného státu. Proto se clo neplatí

 

Po provedení vnější prohlídky pokračuje zásilka na vnitrozemskou celnici, kam je z hranice provází celní průvodka. Zde proběhne důkladnější vnitřní prohlídka a vyměří clo.

 

Členské státy EU používají jednotný přístup k dováženému zboží, všechny se chovají stejně ke zboží. Znamená to, že používají jednotný evropský (celní) sazebník.

 

Celní sazby:

 

a) všeobecné sazby – nejvyšší sazby, když se neprokáže původ zboží

b) smluvní sazby – snížené sazby, které se poskytují zejména členským státům WTO

c) preferenční sazby – nejnižší sazby (až 0%), uplatňují se tam, kde má EU uzavřenou dohodu o pásmu volného obchodu nebo o celní unii, a také vůči rozvojovým zemím

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář